Psychologika 06: Rodíme se s alkoholovým deficitem, který je potřeba dohnat?
Máte pocit, že byste se v životě cítili lépe, kreativněji a uvolněněji, kdybyste měli v krvi neustále hladinu půl promile? Omyl. Teorie o tom, že se rodíme s deficitem alkoholu, je sice zajímavá, ale ve skutečnosti je to jen nepochopený výrok, ze kterého se stal nebezpečný mýtus.
Tato myšlenka, kterou proslavil film Chlast, tvrdí, že člověk je od narození v alkoholovím deficitu a právě 0,5 promile je ta správná hladina, která nás doladí k dokonalosti. Máme pocit, že s touto dávkou v krvi budeme sebevědomější, vtipnější a všechno nám půjde samo. Problém je v tom, že i když to zní jako vědecky podložený fakt, autor tohoto výroku, norský psychiatr Finn Skårderud, to nikdy nemyslel jako doporučení k pití. Byl to spíše filozofický povzdech nad střízlivou upjatostí.
Pokud tedy máte pocit, že si každodenním doplňováním tohoto „deficitu“ pomáháte k lepším výkonům a psychické pohodě, budete zklamaní. Tato hladina se v těle neudrží jen tak. Naše paměť a vnímání reality se pod vlivem alkoholu začínají deformovat už při prvním doušku. To, co vnímáme jako kreativní rozlet, je ve skutečnosti jen ztráta sebekontroly, kterou si náš mozek následně uplácá do podoby falešného pocitu geniality.
Jak vznikl mýtus o deficitu 0,5 promile a proč ho lidé tak ochotně přijali za svůj? Proč alkohol ve skutečnosti kreativitu spíše zabíjí, než probouzí? Co s naším mozkem udělá, když se snažíme tuto hladinu udržovat dlouhodobě? A proč je tak těžké si přiznat, že nás alkohol víc omezuje, než osvobozuje? Na všechny tyhle otázky odpoví 6. díl série podcastu Psychologika, který vyvrátí všechno, co jste si doteď o ideální hladině v krvi mysleli. Už teď na podcastových platformách nebo ve videu níže.
Zdroj: autorský článek
