Nejšťavnatější historie v Hodině dějepichu

Tereza Kujová, Jan Studnička

Tereza Kujová, Jan Studnička Zdroj: Lucie Urban

Jaké sexuální záliby měli Hitler, Kleopatra nebo starověcí Řekové? Jan Studnička a Tereza Kujová hledají odpovědi nejen na tyto otázky v podcastu a nově také knize – Hodina dějepichu.

Vydali jste knihu Hodina dějepichu – jak moc se liší od vašeho podcastu?

Honza: Rozsahem. Všechny kapitoly v knize sice vycházejí z konkrétní epizody podcastu, ale jsou nafouknuté o všechno, co jsme nestihli říct. Tereza: Knihu jsme primárně psali jako merch pro naše posluchače, ale chtěli jsme, aby byla současně i pro lidi, které by mohla bavit historie vyprávěná stylem, jakým to děláme my. A třeba nás ještě neslyšeli nebo se zatím nedostali k nějakým našim starším dílům.

Proč jste se rozhodli rozebírat zrovna historii sexu a sexuality?

Honza: Původní nápad byl vytvořit sérii článků pro web refl ex.cz, ale můj název přišel šéfredaktorovi tak super, že rozhodl, že to musí být podcast. A taky, že potřebujeme nějakou buchtu…

Tereza: A ta buchta jsem bohužel já. Jsem hrozně ráda, že jsem tuhle příležitost, která chodí jednou za život, dostala, ale buchtou bych se asi nenazvala.

Teď už sexu v epizodách ubývá. Jak se to stalo?

Honza: Čistě sexuální témata jsme vystříleli na začátku, takže jsme skončili u toho, co je zábavné a zajímavé. U historie. Původně jsme dělali podcast o historii sexuality a erotiky, ale teď se snažím všude psát, že je to podcast o nejšťavnatějších částech historie.

Tereza: Navíc se ty věci začaly hodně opakovat. Když je někde válka, dějí se znásilnění. Neustále se také opakují homosexuální svazky, nevěry, pedofi lie. Je to zkrátka pořád to samé.

Změnila se nějak lidská sexualita v průběhu historie?

Honza: Moc ne. Lidi vždycky budou „ojíždět“, co potřebují.

Tereza: A co chtějí.

Honza: Co se mění, je kulturní background. Velmi často do sexuality zasahuje stát. Například totalitní režimy, nacistické Německo, ale i starověká Sparta nebo církev ve středověku, měly tendence vylučovat sexuální menšiny. Podobně jako když je hlavním cílem státu plodit děti, tak jakékoli jiné aktivity, jako je třeba masturbace nebo anální sex, jsou zlo.

Jaké historické období vás baví nejvíc?

Tereza: Hodně mě baví období kolem Caesara a Kleopatry, protože to byli bohémové, kteří měli rádi sex a zábavu, a zároveň byli čistí a hezky oblečení. Honza: Mám rád historii celkově. Kloužu po jednotlivých obdobích, vždycky do něčeho spadnu, a tak se stane, že měsíc strávím se starověkým Řeckem, pak přeskočím na Stalina a pak třeba na bicykly v devatenáctém století. A jsem neskutečně rád, že mi to formát našeho podcastu umožňuje.

Kniha Hodina dějepichuKniha Hodina dějepichu | Jan Studnička, Tereza Kujová

Často si děláte legraci taky z toho, že jste vyhráli první místo v Podcastu roku v kategorii vzdělávání. Nerozšiřujete ale opravdu povědomí o historických událostech?

Tereza: Těžko říct. Podle statistik máme docela velký rozsah posluchačů, včetně studentů druhého stupně základních škol nebo středních škol, kteří nám občas píšou, že si na základě našeho podcastu vybrali nějaké téma ke zpracování do výuky. Ale kdybych nás měla poměřovat třeba s kolegy z podcastu Přepište dějiny, kteří jsou vystudovaní profesoři, tak je úplně bez debat, že v jejich podání bude mít jakékoli téma mnohem větší vzdělávací efekt.

Honza: Naším cílem je primárně pobavit, ale doufám, že fungujeme třeba jako historické fi lmy. Člověk by se u toho neměl učit, ale může se nadchnout a pak do toho spadnout. A čím víc vás nějaké téma baví, tím víc si o něm najdete a načtete.

Terezo, je něco, o čem ses v podcastu bavit nechtěla? Nějaké téma, které jsi Honzovi zatrhla? 

Tereza: Hned když jsme začínali a krátce po tom, co vypukla válka na Ukrajině, jsme zpracovávali ženy v Rudé armádě, a to jsem se hodně bála. Nakonec mě Honza přesvědčil, že taková je historie a s tím se zkrátka nedá nic dělat. A myslím, že je to dodnes jeden z našich nejúspěšnějších a nejposlouchanějších dílů.

Honza: Na té Rudé armádě jsme se toho poměrně dost naučili. Došlo v ní k ohromnému množství znásilňování, které se táhlo od Stalingradu až k Berlínu, a pro nás to přitom byl asi šestý díl. Takže jsme se prakticky za běhu učili, jak se dá dělat humor z příšerných věcí nebo co je tak strašné, že už se z toho legrace udělat nedá, a je potřeba to vyhodit. Jedna z našich posledních strašných epizod byla o bílém lékaři, který dělal gynekologické pokusy na černých otrokyních. To byla na psaní hodně náročná epizoda

Z čeho si jednoznačně legraci udělat nedokážete?

Tereza: Jasně nastavené hranice asi nemáme. Alespoň pro mě je to čistě pocitové.

Honza: Myslím si, že je možné udělat jakýkoli nekorektní vtip, pokud je naprosto jasné, kdo je jeho terčem. Nikdy si neděláme legraci z obětí, ale vždy a zásadně z agresorů.

Jaká epizoda je vaše nejposlouchanější?

Tereza: Asi díly s nacisty. I první živá vystoupení, která jsme měli právě s kolegy z Přepište dějiny, byla o nacistech, a lidé se k nim i po půl roce vrací. Nějakým způsobem je to fascinuje.

Proč právě nacisti?

Honza: Protože jsou to největší a současně transparentní záporáci. Jsou divní, ale vypadají u toho fantasticky. Je to z historického hlediska vlastně to nejhorší, v čem se můžete rýpat. Jako když vás bolí zub, a vy si nemůžete pomoct, abyste do něj jazykem pořád nešťourali.

Kromě knihy jste také před pár týdny rozjeli nový podcast Stanice hrůzy. O čem je?

Honza: Ve zkratce, je o hororech. Vezmeme jeden konkrétní hororový fi lm nebo povídku a ty rozebereme. Předtím vždy jeden z nás vypráví nějakou strašidelnou historku, táborovou příšernost nebo creepypastu a na závěr máme zlatý hřeb.

Tereza: Primární myšlenka byla, že si nám lidé stěžovali, že když vyjde Hodina dějepichu a oni si ji v úterý ráno při cestě do práce poslechnou, tak pak už nemají zbytek týdne co poslouchat. V uvozovkách samozřejmě, vzhledem k tomu, kolik podcastů je a kolik jich pořád vzniká. Takže jsme si řekli, že uděláme ještě jeden podcast, kde bude epizoda trvat hodinu, ale abychom si tam jenom celou dobu o něčem nepovídali, rozdělili jsme ji na tři části. A právě v té třetí části čte Honza hororový gamebook, ve kterém já jsem hlavní protagonistkou a vybírám si z možností, které pak ovlivňují, jak bude děj pokračovat.

Kde vás můžeme sledovat nebo poslouchat?

Tereza: Hodina dějepichu vychází každé pondělí v šest večer na všech streamovacích platformách a na refl ex.cz. Knihu si můžete koupit u všech oblíbených knihkupců nebo na iKiosek.cz

Honza: Stanice hrůzy pak vychází každý čtvrtek, ale pouze pro předplatitele na Forendors. A v pátek je na všech streamovacích platformách dvacetiminutový sestřih. Bonusové epizody jsou ale jen pro předplatitele.

"Článek vyšel v časopise Moje psychologie 12/23"