Můžete mít ze stresu oteklý obličej? Kortizolová tvář je jen tiktokový trend

Ačkoli sociální sítě díky sdílení osobních příběhů podporují širší povědomí o duševním i fyzickém zdraví a zbavují naše problémy stigmat, často vedou také ke zjednodušení, misinformacím nebo vyloženým lžím. Zejména TikTok se stal zásadním zdrojem informací o zdraví a dal vzniknout kultuře autodiagnostiky. Posledním výstřelkem těchto tendencí je „cortisol face“ – kortizolová tvář.
„Cortisol face“ popisují uživatelé TikToku jako otok obličeje, který vás ozdobí opuchlým kulatým vzhledem. Má být způsoben vysokou hladinou stresového hormonu kortizolu. Pokud jste trochu oteklí, dostanete „zaručené“ beauty tipy, jak svůj vzhled vylepšit a k tomu nějaké to povídání o stresu. Téměř by se mohlo zdát, že je to běžná záležitost, ale není. A ve skutečnosti to ani není oficiální diagnóza.
@nutritionistkristen I had ALL these symptoms and so many of my clients did too. When we reduced caffeine and stress, reduced processed foods and took away alcohol their symptoms transformed and they looked ans felt SO much better 👏 #stressreduction#cortisol#puffyface#bloatedface#nutritionist♬ original sound - Kristen Nutritionist BSc(Hons)
Některé z příznaků, které lidé označují jako „kortizolovou tvář“ jsou spojeny s Cushingovým syndromem. To je vzácný stav, který nastává, když tělo nadměrně produkuje kortizol. Ačkoli chronické vysoké hladiny kortizolu mohou vést ke změnám obličeje, stejné účinky nejsou mimo závažné zdravotní stavy pozorovány. Běžný stres zkrátka nevyvolá tak dramatické fyzické změny. Je proto nepravděpodobné, že byste měli „kortizolovou tvář“, pokud nejste dlouhodobě pod vysokou stresovou zátěží.
Ta skutečně může vést k fyzickým změnám jako například ukládání tuku v oblasti tváře, krku a břicha. Zároveň mohou vysoké hladiny kortizolu způsobit zadržování vody ve tkáních obličeje a potlačují imunitní systém. Častější infekce a záněty tak mohou následně také přispívat k otokům obličeje. Většina lidí ale dokáže každodenní stres zvládat natolik, aniž by jim to způsobilo výrazné nebo trvalé zvýšení hladiny kortizolu. Naše těla zvládají udržet hladiny kortizolu v normálním rozmezí, a to i ve stresu.
Co tedy s oteklým obličejem?
Pokud jste si všimli, že váš obličej vypadá oteklejší než obvykle, mohla to způsobit vaše dieta (např. vyšší příjem soli), alergie, užívané léky, nedostatek spánku nebo i nějaké fyzické onemocnění. Prvním krokem tak může být vyladění vaší stravy a úprava spánku. Pomoct vám také mohou chladivé obklady. Jestliže vás otok obličeje znepokojuje, měli byste navštívit svou lékařku nebo lékaře, abyste něco nezanedbali.
Sebediagnózy
Děti a dospívající jsou na sítích vystaveni obsahu, kde (nejen vlivní) lidé otevřeně diskutují o svých zkušenostech se zdravím. Příběhy o symptomech, nebo jak to zvládat, i o potenciálních diagnózách mohou vést k identifikaci uživatelů s podobnými zkušenostmi. Mohou je dovést až k přesvědčení o vlastní diagnóze.
Algoritmus platformy může také nabízet podobný obsah a posílit tak smyšlená přesvědčení, což může ve výsledku oddálit řádnou léčbu, nebo dokonce zhoršit zdravotní úzkosti – strach z různých nemocí či poruch se sám o sobě stane stresorem. I když se může zdát, že semeništěm sebediagnóz je právě TikTok, stačí si vybavit ne tak dávnou pandemii, při které jsme byli zahrnuti neskutečně hloupými „poznatky“ o virech, očkováních nebo absurdních radách ohledně prevence na úplně všech platformách, kam si lidé mohou psát, co chtějí. Již v roce 2019 byla provedena systematická analýza s cílem prozkoumat charakteristiky a příčiny dezinformací souvisejících se zdravím, která identifikovala jako převládající témata dezinformací očkování, výživu, rakovinu a kouření. Na internetu je zkrátka k šíření a příjmu nepravdivých informací náchylný každý, nejen děti.
Jak nakládat s informacemi o zdraví na sociálních sítích?
Zejména je důležité si uvědomit, že obsah na sociálních sítích nepodléhá (jako například média) kontrole „více očí“ – tedy informace si uživatelé nemusejí ověřovat. Zkontrolujte si proto, zda je uživatel odborník ve svém oboru. Postačí vám na to jednoduché vyhledávání. Podobně si můžete ověřit i informace, které se na sítích šíří – co o nich píší respektovaná média? Pamatujte si, že je snadné věřit informacím, které potvrzují naše stávající přesvědčení, proto mějte hlavu otevřenou a nesnažte se pouze vyzobávat ten obsah, který potvrzuje váš úhel pohledu. Buďte připraveni, že stejně jako neexistuje „kortizolová tvář“, možná není ani jiná povaha vaší sebediagnózy.
Pozitivní je, že sociální sítě nás mohou na nějaký problém upozornit. Neměli bychom se na ně ale spoléhat jako na jediný zdroj informací. Přemýšlejte o nich spíše jako o výchozím bodu. Pokud máte dojem, že by se vás nějaká diagnóza mohla týkat, nenechávejte si to pro sebe a svěřte se svému lékaři. Mějte na paměti, že i když je lákavé najít odpovědi online, musíte být opatrní k obsahu, který propaguje samodiagnostiku nebo samoléčbu bez odborného vedení.