Kultovní Studna znovu šokuje: Proč vás nová adaptace nenechá klidnými?
Utonulé tělo muže ve studně, uhořelá mrtvola jeho manželky uvnitř domu a přeživší syn s hlubokými řezy na rukou. O půl století starém kriminálním případu slyšel díky seriálu Třicet případů majora Zemana zřejmě každý, ale realita byla ve skutečnosti mnohem složitější, než jak nám příběh naservírovali autoři socialistické detektivky. A právě o komplexní odvyprávění rodinné tragédie se snaží tvůrci z Voya, kde právě můžete vidět šestidílný seriál. Čím se bude nové zpracování od původní Studny lišit a proč nelze mluvit o remaku?
„Otce jsem si nevšímal, jen vím, že byl divně tichý, zádumčivý, uzavřený do sebe…“ Kriminální případ Studna se díky Třiceti případům majora Zemana stal takřka kultovní televizní záležitostí, a znají ho tak i ti, kteří zmíněnou československou kriminálku nikdy neviděli. Scenáristé se však pouze volně inspirovali tragédií, která se v roce 1968 odehrála v rodině Jelínkových (v seriálu pojmenovaných Brůnovi), a příběh zasadili do děje propagandistického seriálu.
Článek si poslechněte i v audioverzi.
Tvůrci z Voya se naopak rozhodli pustit do důkladného zmapování celého případu s důrazem na rodinné vztahy a psychologický vývoj postav, respektive reálných účastníků tragédie. Nepůjde tak o remake původní Studny, ale o zcela nové zpracování reálného kriminálního případu, tedy o takzvané true crime, které si z původní socialistické detektivky vypůjčuje pouze signifikantní pojmenování Studna.
Patologické vztahy v rodině Jelínkových
Scenáristé Kristina Májová a Miro Šifra se v nové Studně věnují nejen proměnám charakterů hlavního tria postav, ale také vztahům Jelínkových se širší rodinou i sousedy z vesnice Vonoklasy, kde se vražda stala. V šesti dílech budeme postupně sledovat rovnou pět dekád života rodiny, a je tedy očividné, že si tvůrci vzali nemalé sousto. Vždyť o motivech zúčastněných se dodnes vedou dohady a během posledních let vzniklo hned několik teorií, proč se tragédie stala, kdo byl ve skutečnosti vrahem a jaké třetí strany byly do případu zapojeny.
Někteří tvrdí, že do celého případu byla zapletena Státní bezpečnost, která se snažila ututlat, že vrahem byl Stanislav Jelínek mladší. Jiní přišli s verzí, že Jelínek mladší měl ve svých sedmnácti letech pohlavní styk se svou matkou, za což se jeho otec začal své manželce mstít. Část z těch, kteří se o případ zajímají, se pro změnu kloní k variantě, že otec zešílel a rozhodl se ukončit život celé rodiny v rozšířené sebevraždě. V diskusích na internetu dokonce koluje i názor, že v roce 2002, tedy pár měsíců před svou smrtí, nabízel Stanislav Jelínek mladší novinářům odvyprávění celého příběhu podle pravdy. Žádal prý však za něj příliš velký obnos peněz, a ten mu žádné médium nebylo ochotné zaplatit.
Dobová atmosféra se tvůrcům povedla
Většina badatelů se ovšem v jedné věci shoduje: V rodině panovaly silně patologické vztahy a jak rodiče, tak syn nebyli psychicky v pořádku, vždyť podle dobových výpovědí při sobě nosili nože s dvaceticentimetrovou čepelí. Odborníci i veřejnost se také podivují nad tím, že se kriminalisté smířili s tím, že přeživší Stanislav Jelínek mladší uvedl několik verzí případu, které průběžné měnil, přičemž ani jedna z verzí nebyla důvěryhodná. Byl tedy vrahem on sám? Ovlivnily jeho chování následky obrny, kterou prodělal v dětství? Proč vyšetřovatelé uvěřili výpovědi, že ve studni proběhla rvačka otce se synem, když studna nebyla dostatečně široká, aby se do ní vešly dvě osoby? To vše jsou otázky, které člověka automaticky napadají, jakmile si o případu začne něco zjišťovat.
Ačkoli nevíme, jak se ke zmíněným teoriím a otázkám tvůrci z Voya postaví, jedno je po předpremiéře prvního dílu, která proběhla v rámci festivalu Serial Killer, jisté: Dobová atmosféra první poloviny dvacátého století je pod vedením režisérky Terezy Kopáčové vykreslena skvěle. A také že první díl, který se odehrává ve třicátých a čtyřicátých letech, sklidil pozitivní reakce diváků. V úvodní epizodě poodhalilo Voyo nejen to, jak se Stanislav Jelínek starší (David Švehlík) seznámil se svou nastávající manželkou (Johana Matoušková), ale i jak probíhaly první roky jejich manželství a jak se vyrovnali s tím, že jejich syn, tedy Stanislav Jelínek mladší (Filip Červenka), onemocněl dětskou obrnou.
Za jedinou, avšak odpustitelnou kaňku se dá považovat věk Davida Švehlíka, který v prvním díle ve svých dvaapadesáti letech ztvárňuje čtyřiadvacetiletého Stanislava Jelínka staršího. Je to však pochopitelné ve chvíli, kdy si uvědomíte, že budete sledovat několik dalších dekád se stejnými postavami. Bylo zkrátka zapotřebí sehnat herce, kterému se povede ztvárnit postavu v mladém i středním věku. Jistě, změna castingu by mohla být řešením, ale ta se dělá spíše u seriálů s více sériemi, jako je třeba Koruna nebo Geniální přítelkyně.
Možná vás teď napadá, proč je tedy původní Studna tak legendární, když je částečně smyšlená. Nejznámějšímu dílu Majora Zemana nelze upřít, že se režisérovi Jiřímu Sequensovi podařilo vybudovat děsivou atmosféru, a to i díky skvělým hereckým výkonům a hudebnímu podkresu Zdeňka Lišky. Po řemeslné stránce tak jde bezesporu o kvalitní dílo. Nové pojetí má však potenciál stát se tak kvalitní true crime detektivkou (řemeslně i scenáristicky), jako byla loňská Metoda Markovič: Případ Hojer, kterou uvedlo Voyo začátkem roku 2024.
