Apple Cider Vinegar: Proč lidé předstírají rakovinu?
Netflixová série Apple Cider Vinegar je založena na reálných australských influencerkách, které propagovaly „přírodní“ léčbu rakoviny. Jess na svou velmi skutečnou chorobu, kterou neléčila podle doporučení lékařů, zemřela. Belle po pár letech musela přiznat, že její mozkový nádor nikdy neexistoval. Na své cestě obě získaly miliony fanoušků i spoustu peněz. Co kromě uznání může motivovat lidi jako Belle k „fejkování“ závažné nemoci?
Belle Gibson není jediná podvodnice, která si získala srdce fanoušků díky smyšlené nemoci a není ani první, jejíž příběh byl dramatizován v seriálu. Z nedávných let si můžete vybavit seriál The Act o šokujícím osudu Gypsy Blanchard, případně si můžete poslechnout množství dokumentárních podcastů jako Scamanda (o ženě, která byla za svůj podvod i odsouzena) či Believable: The Coco Berthmann Story. Samotný seznam lidí, kteří předstírají vážné nemoci, by mohl být nekonečný.
Někteří z těch, kteří předstírají rakovinu, tak činí s jasným finančním záměrem. Mohou už mít za sebou nějakou zkušenost s menším podvodem a předstírání nemoci je jen dalším krokem, jak z lidí vymámit spoustu peněz. Jindy může jít o zisk konkrétní výhody – jedna žena například předstírala rakovinu, aby vybrala finance na operaci prsou. Další motiv může být i vyhýbání se nebo oddalování následků. Na nemocné lidi se přece nebudeme zlobit, když nedodrží své sliby. A pak jsou tu ti, kterým dělá velmi dobře pozornost okolí. A nakonec to mohou být lidé, kteří trpí docela jinou nemocí než rakovinou.
Faktitivní porucha (factitious disorder), která byla dříve nazývána Syndrom barona Prášila (Munchausen syndrome), patří do spektra duševních poruch a existuje jich více typů. Jedná se o vzácný stav, který může být obtížné diagnostikovat a léčit. Nejznámější je faktitivní porucha, ve které se jedinec zaměřuje na sebe a záměrně ostatní uvádí v omyl, aby si mysleli, že má vážné fyzické nebo duševní onemocnění. Existuje také faktitivní porucha vnucená druhému (factitious disorder by proxy), ve kterém osoba – často rodič nebo pečovatel – předstírá nebo přímo vyvolává příznaky nemoci ve druhém člověku.
Příznaky faktitivní poruchy
Někteří lidé s tímto onemocněním se snaží působit nemocně, nebo si mohou přímo ubližovat, aby tím podpořili svá tvrzení. Mohou nejen předstírat, ale i zveličovat příznaky nemoci, nebo se záměrně vyhýbat určitým činnostem, aby podpořili iluzi, že jsou nemocní. Takoví lidé velmi tvrdě pracují na tom, aby jejich lži nebyly odhaleny, a proto může být velmi těžké rozeznat, že je jejich chování součástí vážného duševního stavu. Zajímavé je, že lidé s faktitivní poruchou většinou pokračují ve svých lžích, i když jim nepřináší žádnou objektivní výhodu či odměnu, nebo i když jsou konfrontováni s důkazy, které jejich tvrzení nepodporují.
To nejlepší z Mojí psychologie poslouchejte jako audioverze. Všechny audiočlánky najdete zde.
Faktitivní porucha vnucená druhému zahrnuje lhaní o zdravotním stavu někoho jiného, nebo i způsobování zranění či otravy této osobě. Lidé s touto poruchou o jiné osobě tvrdí, že potřebuje lékařskou pomoc. Obvykle to znamená, že rodič ubližuje dítěti. Tato forma zneužívání může dítě vystavit nebezpečí zranění, smrti nebo nepotřebným lékařským zákrokům.
Léčba
Přesvědčivé zdravotní nebo duševní problémy. Hluboká znalost lékařských termínů a nemocí. Časté střídání lékařů či zdravotnických zařízení. Nekonzistentní příznaky či stavy, které se zhoršují bez jasného důvodu. Stavy, které nereagují na standardní léčbu. Opakované zhoršení stavu mimo zdravotnické zařízení. Neochota, aby rodina a přátelé hovořili se zdravotnickým personálem. Vyhrocené vztahy a hádky s lékaři a lékařkami. Falšování zdravotních záznamů. Falšování vzorků (např. přidávání krve do moči apod.)
Možná vás napadá, zda může být faktitivní porucha propojená s hypochondrií. Podobnost se dá nalézt ve skutečnosti, že stížnosti těchto lidí nemají základ v konkrétních zdravotních potížích. Klíčový rozdíl je ale ten, že lidé s hypochondrickou poruchou věří, že jsou nemocní, zatímco lidé s předstíranými poruchami ne. Navíc lidé s hypochondrií nemanipulují ani si nevymýšlí zdravotní záznamy.
Lidé s faktitivní poruchou u sebe či druhých, si jsou vědomi rizika zranění nebo dokonce smrti, když (si) ubližují nebo vyhledávají léčbu, která není potřeba. Ale jen těžko zvládají své chování. Jedná se o velmi závažnou poruchu, u které trpící jedinci sami nevyhledají psychiatrickou pomoc. Léčba je pak velmi náročná a musí být individuální pro každého pacienta. Prognóza této poruchy není dobrá, protože většina pacientů popírá své chování a jen velmi málo z nich souhlasí s léčbou. Z těch, kteří zahájí terapii, pak většina odchází. Existují však důkazy, že pacienti, kteří přetrvávají v dlouhodobé léčbě, mají příznivé výsledky.
Pokud si myslíte, že někdo z vašich blízkých přehání nebo předstírá zdravotní problémy, může vám pomoci zkusit si s ním o jeho obavách promluvit. Snažte se nebýt naštvaní, konfrontační a svého blízkého neodsuzujte. Snažte se ho vybízet ke zdravějším a produktivnějším aktivitám a nabídněte svou podporu a péči.
