Sama na dovolené – risk, nebo zisk? Zeptali jsme se cestovatelky i psychoterapeuta
Zatímco ještě před několika lety bylo single cestovatelů jako šafránu a většinu z nich tvořili muži, v poslední době tento trend stoupá a cestovat samy se odvažuje stále více žen. Přicházejí totiž na to, co muži už vědí dávno. Single cestování dává velkou svobodu.
Ačkoli jsem vyrostla jako jedináček, paradoxně jsem vždy ke všemu potřebovala parťáka. Na dovolenou s rodiči, na koníčky, na sport, později i na vyřizování nejrůznějších záležitostí. Postupem času jsem se naštěstí osamostatnila a samotu nyní vnímám jako vzácné okamžiky, které si náležitě užívám. Sama se sebou trávím čas ráda, protože cítím, že jde o chvíle, kdy mám v moci téměř všechno. Vyhovuje mi, že si sama rozhoduji o tom co, kdy a jak se bude dít, a nemusím na nikoho brát ohledy.
Postupem času jsem tato pozitiva začala oceňovat i u cestování. Cestuji totiž ráda a hodně, a ne vždy je snadné najít někoho, kdo se ke mně přidá, a navíc se na všem jednoduše shodneme. Sama na cestách si také volím, kdy je čas na odpočinek, kdy odejít z místa, které mě až tak nezajímá a naopak se zdržet jinde, kde mě to okouzlilo. Ano, člověk se občas může cítit osaměle, ale kouzlo single cestování spočívá i v tom, že vás nutí navazovat kontakty a získávat tak nové přátele napříč světem.
Jobovky nejsou na škodu
Neříkám, že je to vždy jednoduché a že jsem nezažila krušné chvíle. Například když mě na řeckém Santorini v noci naháněl ne zrovna přátelský Albánec a zachránil mě až soused vzbuzený mým voláním; když jsem tamtéž nečekaně přišla o střechu nad hlavou a musela se všemi svými věcmi spát na pláži; když jsem se v Paříži cestou na letiště ztratila v metru a místní mi odmítali pomoct; když jsem se v Tel Avivu ocitla v ortodoxní židovské čtvrti, kam nesmí ženy, a málem mě hnali pryč násilím; když jsem v Jordánsku naivně nastoupila do auta, jehož řidič působil jako únosce a já nevěděla, jestli neskončím v zajetí; když jsem se v Berlíně ocitla poblíž razie na dealera; když jsem zmeškala letadlo a vypadalo to, že se z daného místa dalších deset dní nedostanu.
Zpětně na tyto okamžiky vzpomínám s úsměvem a staly se mými oblíbenými historkami, jimiž bavím přátele na večírcích, tehdy ve mně ale byla malá dušička. Přesto mě podobné zážitky od cestování neodradily, naopak. S každou další cestou jsem zocelenější a těším se na nové výzvy. Ostatně, nejsem jediná.
„Baví mě ta svoboda, když jsem sama. Dřív jsem cestovala s kamarády nebo se synem, dokonce i s cizími lidmi, a jelikož mám většinou nacestováno víc než oni, nesu za ně zodpovědnost. Musím hlídat nejenom sebe, ale i je a jejich věci, musím se snažit, aby ta cesta byla co nejméně komplikovaná, protože nechci, aby zažívali jobovky, na které já jsem zvyklá, protože by je to mohlo demotivovat,“ říká pro Moji psychologii cestovatelka a autorka knih Kapverdy a CESTUJI za KAČKU 1–3 Kateřina Ostrá, která zároveň aktivně promlouvá ke své cestovatelské komunitě na facebookovém profilu CESTUJI za KAČKU.
V samostatném cestování však zapálená cestovatelka vidí i dost nevýhod. „Když člověk cestuje sám, jsou náklady mnohem větší. Nemám se s kým dělit o náklady na auto, na ubytování,“ vyjmenovává strasti single turistů.
Jazyková bariéra, žádná bariéra
Řadu lidí odrazuje od cestování bez doprovodu také jazyková bariéra, v dnešním světě moderních technologií jde ale o bezvýznamné obavy. „Absolutní nezbytností je pro mě telefon s off-line staženým překladačem, který funguje i bez internetu, a když mám internet, překládá to formou řeči. Od té doby neřeším, že neumím jazyky, protože vím, že díky tomuhle se domluvím úplně všude,“ přiznává Kateřina Ostrá, která se anglicky nikdy neučila.
I přes nedostačující jazykové vzdělání se počet single výletníků každoročně zvyšuje. „Za poslední rok tvoří single prodeje necelých 5 % všech prodaných objednávek u cestovní agentury Invia. Nejčastěji se jedná o týdenní letecké pobyty s all inclusive stravováním,“ konstatuje tisková mluvčí cestovní agentury Invia Jiřina Ekrt Jirušková, která má o benefi tech single turismu jasno. „Ne každému vyhovuje cestování v páru. Cestování o samotě může být velmi prospěšné pro relaxaci a sebepoznání. Pokud je někdo na dovolené sám, nemusí se nikomu přizpůsobovat v rámci denního režimu i výletů, neřeší, zda pobývat více u moře nebo u bazénu. Člověk si může dokonale srovnat myšlenky, vyhradit si čas na čtení knih, procházky v přírodě…“ dodává.
V žebříčku nejoblíbenějších zemí, kam single cestovatelé nejčastěji míří, suverénně vede Egypt, kam se samostatně vydávají spíše ženy, následuje Turecko, Řecko, Tunisko, Španělsko či Bulharsko. Mluvčí CK Invia přesto některé ze zmíněných destinací pro single cestování ženám nedoporučuje, i když by se v rámci hotelového komplexu měly cítit bezpečně i samostatné turistky. „Sólo cestovatelkám nemusí být příjemně v zemích arabského světa. Třeba v Saúdské Arábii jsou oblasti, kam by samotnou ženu ani nepustili. Problematické může být Tunisko, Egypt i Turecko.“
Psychika na cestách
Single cestování pomáhá rozvíjet samostatnost a odvahu. Dostáváte se při něm totiž do situací, kdy se musíte spolehnout jednoduše jen sami na sebe a své vlastní schopnosti. Mnohdy si tak ověříte, že si dokážete poradit i ve chvílích, kdy byste jindy automaticky hledali pomoc u spolucestujícího. Často vás přitom právě tyto výstupy z komfortní zóny nejvíce posunou ve vlastním rozvoji a je škoda se jim záměrně vyhýbat.
Podle psychoterapeuta Michala Šefce, působícího na platformě Hedepy, mívá single cestování pozitivní dopad na naše vztahy, a to jak partnerské, tak sami se sebou: „Single cestování může rozvíjet i nezávislost na vztahu. Řada lidí má totiž pocit, že si svůj volný čas a cestování může užít pouze po boku někoho dalšího, mnohdy však zjišťují, že i samota má své kouzlo. Být schopný napojit se na sebe samého a dokázat fungovat pouze se svými vlastními myšlenkami je ohromně důležité. Ne nadarmo se říká, že vztah se sebou samým je ten nejdůležitější, jde totiž jednoznačně o nejdelší vztah každého z nás.“
Cestování bez doprovodu je podle Šefce v určitých směrech výzva a občas nás tak může dostat do situací, které nebudou plně komfortní. Vždy však záleží na tom, jak k nim přistoupíme a co si z nich vezmeme – zda to dobré, nebo špatné. Velmi zásadní je pak to, jestli cestujeme single dobrovolně nebo nedobrovolně.
„Pokud nám například kamarád/ka na poslední chvíli dovolenou odřekne, a my se rozhodneme přesto vycestovat, může se stát, že si výlet nakonec neužijeme tak, jak jsme si představovali. Někteří z nás totiž k poznávání a sbírání zážitků jednoduše potřebují parťáka, se kterým mohou své dojmy sdílet rovnou na místě. Jde tedy o velmi individuální záležitost, která může být pro jednoho noční můrou a pro druhého splněným snem,“ řekl psychoterapeut pro Moji psychologii. Domnívá se však, že by měl každý aspoň jednou v životě vykročit z komfortní zóny a vydat se na cesty sám. Může tak o sobě zjistit věci, které doposud netušil, a použít tuto zkušenost k prozkoumání sebe sama. „Nechávám na každém, aby zvážil, co mu to může dát, a zda je to pro něj ten správný způsob, jak trávit volný čas. Minimálně jednou v životě bych však dal takovému sólo výletu šanci. Jak se říká: Kdo nic nezkusí, nic nezjistí a nezíská,“ dodává Michal Šefc.
Zdroj: autorský článek vyšel v časopise Moje psychologie 7/23
Zásady single cestovatelů
Každý samostatně cestující turista by měl především dbát na svoji bezpečnost a řídit se následujícími radami:
Mít nejen platební kartu v mobilu, ale i fyzickou kartu pro případ vybité baterie.
Nosit u sebe jen menší hotovost, ideálně uloženou na více místech (batoh, ledvinka).
Cestovní doklady držet neustále u sebe.
Sbalit si kromě nabíječky i náhradní power banku, případně druhý mobil na SIM kartu dané destinace, tak je zajištěno internetové připojení.
Zabalit s sebou malou lékárničku.
Respektovat zvyky dané destinace, neupozorňovat na sebe a neoblékat se vyzývavě.
