Kam na jaře? Do Japonska! Onsen, nudle za pár korun a ostrov koček ocení nejen introverti
Ráno vás šimrají paprsky slunce na tváři. Záda jsou trochu rozlámaná z tuhého futonu. Za oknem sopka vypouští denní dávku zloby, smějí se děti mířící do školy, na hlavě nezbytnou žlutou helmu proti sopečnému kamení. Padající popílek se leskne jako vločky sněhu. U dveří ryokanu vytrvale mňouká hejno toulavých koček. Vítejte na japonské Sakuradžimě, jedné z nejčinnějších sopek na světě.
Japonsko je země kontrastů. Za davy a divy se vydejte do Tokia. Pokud vás ale neláká vzrušení z pačinka (japonské hazardní herny) nebo dlouhé fronty na cokoli, nabízí Japonsko spoustu míst pro introverty. A jedním z nich je i Sakuradžima.
Název Sakuradžima odkazuje ke kvetoucím sakurám. Původně sopečný ostrov se v roce 1914 po masivní erupci propojil s poloostrovem Ósumi. Majestátní stejnojmenná sopka se tyčí v Kagošimském zálivu a denně demonstruje svou sílu a náladu. Občas zaprská dost intenzivně. Poslední větší erupce proběhla loni na Valentýna. Sakuradžima zrcadlí italský Vesuv a japonská Kagošima, město ležící naproti, zase Neapol. Podobně příjemné klima. Život ve stínu sopečných velikánů. Sakuradžimští obyvatelé jsou také připraveni na vše, akorát u toho nerozhazují nonšalantně rukama jako jejich neapolské protějšky a nemají dlaně umazané od pizzy.
Jaké to je, žít pod věčným oblakem sopečného popílku? Jaké to je, neúnavně pěstovat obří bílé ředkve daikon či miniaturní mandarinky komikan ve stínu konstantní hrozby? Jaké to je, čas od času se cvičně ukrývat do jednoho z mnoha evakuačních přístřešků? Protože se Sakuradžimou nevíte dne ani hodiny, pokud tedy nepracujete v rozsáhlém týmu vědců vulkanické observatoře, kteří přírodní gigant neúnavně monitorují.
Výstup na Sakuradžimu
Na úpatí sopky vás denně dopraví trajekt z přístavu v městě Kagošima. V intervalu 15–20 minut se po čtvrthodině vyloupnete pod Sakuradžimou. Na lodi vám za pár korun naservírují pověstný udon, na němž si v době oběda pochutnává snad celá loď. Dát si lahodné prosté nudle a koukat přitom na jednu z nejkrásnějších scenerií na světě má rozhodně něco do sebe. U stolků se netísníte s davy turistů. Panuje tu klid, do kterého sem tam decentně zakleje neklidná sopka anebo zamňouká toulavá kočka.
Na Sakuradžimě žije jen pár tisíc věrných obyvatel. Oblast se v posledních letech hodně vybydluje, ne každý zvládne vrtochy přírody v každodenním přímém přenosu. Ale pak jsou tu lidé, kteří si život bez impozantního panoramatu nedokážou představit. A neodradí je od toho ani početná evakuační centra rozesetá po celé oblasti, ani žluté helmy, které nosí školáčci na Sakuradžimě jako nutnou výbavu proti sopečnému kamení. Smířenost se stavem věcí a koloběhem přírody patří k japonskosti. Jsou klidní. Sakuradžima jim pomalý životní styl umožňuje. Není tu kam spěchat.
Proč vyzkoušet onsen?
Kousek od přístavu najdete tradiční japonský hotel ryokan Rainbow Sakurajima. Po check-inu vás požádají o odložení vašich oděvů a nechají vás nasoukat se do japonských jukat. Ty jsou první vlaštovkou toho, co vás čeká. Sem se nejezdí pracovat. Sem se jezdí být. Existovat. Hotelový personál angličtinou příliš nevládne, ale o to je ochotnější. Ostatně víkendy zde tráví především Japonci, jak zjistíte z letmého pohledu v restauraci. Jídlo vám naservírují dvakrát denně a jde opravdu o kulinářský a estetický zážitek. Syrové ryby k snídani, polévka miso, vše úhledně vyskládané, jíte očima a část pokrmů si grilujete na otevřeném ohni. Postarají se i o speciální menu pro děti, které obsahuje o něco méně syrových ryb a o něco více toho, jak si představují evropskou snídani pro školáka.
A pak už se můžete s klidem ponořit do horkých pramenů onsenu (teplota obvykle kolem 40 °C). Ty bývají oddělené na mužské a ženské a ani zde to není výjimkou. Nejprve je třeba se pečlivě omýt a pak už se nechat obklopit blahodárnou vodou s jemným sirným odérem, který jste nasáli v kině při sledování Perfect Days.
Kde kočky dávají dobrou noc
Po relaxu se vydáte na obhlídku návštěvnického centra Sakuradžimy. Hned před ním najdete ašiju, termální prameny se sedátkem, ve kterých můžete ulevit uchozeným nohám. Při troše štěstí se k vám přitočí jedna z mnoha koček, které na poloostrově žijí. Ale pokud pro ni nemáte nic dobrého, bude se na vás dívat opravdu vyčítavě.
Jedna z místních pověstí tvrdí, že když bývala Sakuradžima ostrovem, vozili sem lidé mazlíčky, které už nechtěli. Ti neměli, jak se vrátit domů, a tak se na Sakuradžimě chtě nechtě zabydleli. Kolem přístavu se potulují gangy přátelských koček, rády se nechají podrbat a nakrmit. Mají se tu dobře a symbolizují pohodu celého ostrova.
Pokud chcete ten nejlepší výhled na vulkán, nezbude vám, než se vydat na observatoř Junošira, odkud tři štíty, které tvoří vrchol, uvidíte v celé jejich kráse. Nahoru se dostanete snadno pomocí kyvadlové MHD. A pak už jen očima mapujete zelené vrcholy a užíváte si klid. Jste jen vy a majestátní sopka, která má jasný názor a nebojí se ho dát najevo.
Až na vás přijde neklid
Máte chuť narušit zen? Máte náladu na čerstvé sushi či fenomenální hovězí? Trajekt spojující Sakuradžimu s pevninou jezdí 24 hodin denně. A proto i vy můžete lehce naředit svůj klid, zanořit se mezi lidi a užít si třeba jízdu v historické tramvaji do přelidněné kagošimské tržnice, která hraje všemi vůněmi. Zkusit musíte i japonské karaoke. Vaše druhé já se za mikrofonem vyzpívá z ukrytých bolestí světa a vy v sobě objevíte roviny, o kterých jste netušili, že je máte. Atmosféra samostatných pokojíků, které mají dokonce mini pódium a profi mikrofony, strhne i nezpěváky. Japonci jdou navíc do nejmenšího detailu. Z obrazovky televize, na níž si vyberete oblíbený song, na vás mává fiktivní dav fanoušků, kteří už jen čekají, až svým hlasem zaskórujete.
A až vás přestane bavit prozkoumávat možnosti vašich hlasivek, zanoříte se do jedné z mnoha heren, abyste ozkoušeli trochu hazardu. Pak s vyhranými plyšáky, které jste vytrhli z hrabivých spárů automatů, zamíříte do přístavu. Nakonec vás to stejně potáhne zpátky. Na Sakuradžimu. Večerní sopka vás přivítá pomalým pobafáváním a tichým mňoukáním koček u přístavu. Zatímco ve městě pulzuje život, tady se rozlévá ticho a klid, do kterých se zanoříte jako do peřiny. Tak hezké sny!
Zdroj: autorský článek
