2000 let vinných prázdnin: Sušší nátura Ribera del Duero
Španělské vnitrozemí není prvoplánová turistická destinace, tedy pokud necestujete za vínem. Přitom má strhující atmosféru střihnutou středověkem a skvělé jídlo.
Rozlehlé autonomní společenství Kastilie a León se pyšní devíti vinnými stezkami. Jednou z nich je oblast Ribera del Duero. Pro Madriďany, kteří to sem nemají tak daleko, je oblíbeným víkendovým cílem, asi podobně jako Morava pro Pražáky. Místní obyvatelé mají údajně „sušší“ povahu, osobnostní rysy, které utváří krajina a místní počasí. Zimy jsou tu drsné a tuhé. Mrzne dost často i v květnu a léta jsou zase naopak úmorně horká. Zdejší lidé tak jsou, podobně jako my, uzavřenější než jejich rozesmátí krajané na jihu. Pořád jsou to ale Španělé, a umějí si užít dobrého vína a jídla.
Extrémní teplotní rozdíly mezi dnem a nocí poskytují podmínky, ve kterých se rodí velmi kvalitní hrozny. Chladný podzim pak zajišťuje ideální podmínky pro fermentaci. Nízká teplota podporuje výraznou ovocnou chuť, která zdejší vína proslavila. Každý rok zdejší vinaři vyrobí kolem 50 milionů litrů vína, převážně červeného, případně růžového. Dominantní odrůdou je Tempranillo, také označované Tinto Fino nebo Tinta del País, dále Cabernet Sauvignon, Merlot a Malbec.
Víno na chleba i jako lék
Život tu byl a je s vinnou révou pevně propleten. První historické záznamy o pěstování vinné révy v oblastech táhnoucích se podél řeky Duero (česky Douro) pocházejí už z dob Římanů. Vinice tedy tvoří součást krajiny již více než 2000 let. Ve 13. století začaly vznikat první vinařské sklepy, kterým Španělé říkají bodegas. Každý musel přiložit ruku k dílu. Velké dřevěné sudy dříve čistily děti, protože se do nich snadno vešly. Odměnou jim byla sladkost, nad kterou by dnes mnozí zdvíhali pohoršeně obočí. Možností k mlsání ale moc nebylo, a tak se krajíc chleba zastříkl vínem a posypal cukrem.
I dnes se tu víno zužitkuje do poslední kapky a kousku. „Staré dřevo z vinice se používá při uzení. Maso pak dostane chuť vína,“ vysvětluje nám s úsměvem Mara, která žije ve městě Valladolid. Těžko říct, jestli žertuje, ale dodává, že víno se tu nosí i v kabelce jako první pomoc. Místo prášku na bolest a náplastí.
Romantika jako v Toskánsku
Uprostřed dvousetletého borovicového lesa v těsné blízkosti řeky Duero sídlí vinařství Finca Villacreces. Najednou si tu přijdete jako někde v Toskánsku. Tohle místo, jehož tradice sahá až do 14. století k františkánskému mnichovi Pedrovi de Villacreces, dnes milovníkům vína nabízí samé příjemné a zajímavé zážitky.
Na návštěvníky jsou ve Finca Villacreces připravení. Nabízejí komentovanou prohlídku vinařství a procesu výroby vína, při které se projedete vinicemi na elektrokolech. Romanticky založené duše si mohou půjčit piknikový koš a deku a užít si poklidnou atmosféru, víno a sýry. Zdejší červené víno Pruno, D.O. označil uznávaný americký kritik vín Robert Parker za nejlepší španělské víno, které stojí pod 20 dolarů (cca 400kč). Po pečlivé ruční sklizni a důkladné selekci jsou vybrány pouze nejkvalitnější hrozny, které se fermentují v nerezových nádobách. Poté víno rok dozrává v tříletých sudech z francouzského dubu. Výsledkem je vůně červeného ovoce a nádech lékořice.
Přespání v bývalé synagoze
V provincii Burgos leží obec Peñaranda de Duero. Místní dominantou je hrad z 10. století. Z jeho hradeb je nádherný výhled na vesničku, na níž se tyčí silueta kostela Santa Ana. Mají tu jednu z nejstarších lékáren ve Španělsku, ale ta není tím hlavním, proč by sem člověk měl zajet. Jak by se vám líbilo přespat ve staré synagoze? Takovou možnost nabízejí majitelé Posada Real. Nejenže hosté mohou přespat v malebném rodinném hotelu sídlícím v bývalé synagoze z roku 1219, ale možná člověku až tady pořádně dojde, jak úzce jsou lidé v tomto kraji spjati s vínem.
Projděte se vinným sklepem pod domem, nejspíš na chvíli prolétnete časovou smyčkou do středověku. Možná ani chvíli nebudete vědět, zda scházíte do sklepa, či do jeskyně. Strmé schody vás zavedou do syrového prostoru a do jiného století. Podobnými sklepy je prošpikované i nedaleké město Aranda de Duero. Pak vás čeká ochutnávka domácí kuchyně. Sopa castellana, tradiční kastilská polévka, je jednoduché a prosté jídlo. Vaří se z česneku, tvrdého chleba a vajec. Mezi kamennými zdmi synagogy si snadno představíte, jak místním předkům musela chutnat.
Co ochutnat
Zdejší region je nejen krajem vína, ale i ovcí. Specialitou je tu mladé jehněčí maso, které se pomalu peče na dřevě. Krvavá klobása morcilla je zase něco jako naše jelito. A co dezert? Typické místní sladkosti se dělají z piniových ořechů, listového těsta nebo vaječných žloutků.I tady se ale setkáte s tradičními tapas. Tato malá jídla se obvykle podávají s vínem. Důvod je prý jednoduchý, je to kvůli důmyslné fi lozofi i, která se řídí pravidlem: „Jez, když piješ. Pij, když jíš.“
Cesta do středu Španěl
Oblast Ribera del Duero leží v srdci autonomní oblasti Kastilie a León ve vnitrozemském Španělsku a řeka Duero slouží jako přirozený průvodce podél cesty. Pokud cestujete autem, můžete sem dojet po dálnici A-1 nebo po hlavní silnici N-122, která spojuje Aragón s Kastilií a Leónem a Portugalskem skrz údolí Duero.
Veřejná doprava je dobrá volba, podél trasy a ve všech velkých městech najdete dostatek nádraží a autobusových zastávek. Nejbližšími letišti jsou Valladolid (100 kilometrů) a Burgos (90 kilometrů).
V oblasti Ribera del Duero je 82 obcí. Turistické informační kanceláře s označením původu Ribera del Duero naleznete v městech Aranda de Duero, Fuentelcésped, La Horra, Peñafiel, Peñaranda de Duero, Roa de Duero, San Esteban de Gormaz a Valbuena de Duero.
Článek vyšel v časopise Moje psychologie 10/2023
