Brzká rehabilitace po léčbě karcinomu prsu zlepší život i oddálí možnou recidivu
Ročně je v ČR diagnostikováno kolem 8000 nových případů žen s karcinomem prsu. Naštěstí se u nás daří stále větší procento nemocných uzdravovat. Vyvstává ovšem otázka, jakou následnou péči mohou využít léčené, a především vyléčené ženy. Jednou z možností je onkorehabilitace, protože právě fyzioterapie hraje klíčovou roli pro jejich zotavení.
Zhoubný novotvar prsu byl 2. nejčastějším zhoubným novotvarem v ČR v letech 2018–2022. Naštěstí úspěšnost léčby žen s rakovinou prsu stoupá. Zásluhu na tom mají dobře fungující screeningy karcinomu prsu, intenzivní osvěta ohledně samovyšetřování i zavádění inovativní léčby a nových léků.
„Ve statistikách vidíme úspěch screeningového programu karcinomu prsu, kde významně roste míra pětiletého přežití. Kdybychom srovnali začátek 90. let s analýzou periody 2020-2022, což je rozdíl 30 let, vidíme, že s prvním a druhým stádiem karcinomu prsu přežívalo v 90. letech 81 % žen. Teď je to téměř 100 %. U třetího stádia, což už je považováno za pokročilé onemocnění, to bylo 60 %, nyní je to 97 %. A u čtvrtého generalizovaného stádia nám 5 let přežívalo 30 % nemocných proti současným 43 %,“ popisuje prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA, přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň, děkan Lékařské fakulty v Plzni a místopředseda České onkologické společnost (ČOS).
Ženy po karcinomu prsu léčí i pohyb
Díky rostoucí účinnosti moderní léčby přežívá onemocnění stále více žen. Do popředí se tak dostává i kvalita života pacientek během léčby a po ní.
„K návratu do života jednoznačně pomáhá i pohyb, který nejenže zvyšuje kondici nemocných, zlepšuje jejich náladu a snižuje váhu, ale umí také v mnoha případech oddálit případný návrat nemoci. S odborníky z Masarykova onkologického ústavu v Brně řešíme dostupnost vhodných, soustavných a bezpečných pohybových aktivit,“ popisuje prof. Petra Tesařová, přednostka Ústavu radiační onkologie na Bulovce a členka výboru České onkologické společnost (ČOS).
Kvalitnější život díky rehabilitaci
Zhoubný nádor v léčbě nebo v anamnéze je bohužel v mnoha případech nesprávně kontraindikací k rehabilitační péči. To ovšem chce změnit Česká kooperativní skupina pro léčebnou rehabilitaci v onkologii, jejímž členem je i profesorka Tesařová. „Hlavním úkolem onkologické léčby je zničit a zastavit nádorové onemocnění a pacienty uzdravit. K tomu jako nedílnou součást chceme využít evropské a světové zkušenosti s prospěšností a bezpečností rehabilitace, která by se měla stát součástí komplexní podpůrné léčby onkologických pacientů.“
Důležité je začít včas
„Ženy se zkušeností s karcinomem prsu se často dostávají na fyzioterapii až s velkým časovým odstupem, pokud vůbec. Některé se s fyzioterapeutem setkají až při lázeňské péči, což je cca 9 měsíců po léčbě. Jenže čím dříve žena po operaci zahájí rehabilitaci, tím je účinnější. Včasná intervence může výrazně snížit riziko vzniku komplikací a zlepšit kvalitu života pacientek,“ vysvětluje Mgr. Petra Holubová, fyzioterapeutka se zaměřením na onkorehabilitaci.
Větší důvěra ve fyzické schopnosti i lepší hybnost ramene
Obor onkofyzioterapie se teprve rozvíjí, nicméně její pozitivní dopady na kvalitu života žen po karcinomu prsu potvrdilo několik britských studií. Jedné se zúčastnilo 91 žen, které podstoupily léčbu nádoru prsu. Následná fyzioterapie významně zlepšila funkci plic a celkový fyzický stav po léčbě. Jiná studie zaměřená na funkci ramene po zákroku zaznamenala významné zlepšení pohyblivosti ramene a snížení bolesti po onkofyzioterapii. Zároveň bylo prokázáno, že fyzioterapeutické intervence zvyšují celkovou kvalitu života pacientek, které přežily toto zhoubné onemocnění prsu. Vyléčené ženy uváděly zvýšenou důvěru ve své fyzické schopnosti a větší pocit kontroly nad svým zotavením ve srovnání s těmi, které onkorehabilitaci nepodstoupily.
„Studie naznačují, že zatímco tradiční léčba je nezbytná pro léčbu rakoviny, začlenění fyzioterapie může významně zmírnit nepříznivé účinky a zlepšit funkční výsledky, a tím zlepšit celkovou zkušenost pacientů s léčbou,“ doplňuje prof. Petra Tesařová, přednostka Ústavu radiační onkologie na Bulovce a členka výboru ČOS.
