Komentář: Když se z vás stane máma s tátou aneb co vám nikdo neřekne
V březnu jsem se stala potřetí mámou. Měla jsem tak možnost pozorovat několik dní v porodnici ženy, kterým se už navždy změnil život. Viděla jsem, jak se s tím perou. Každá nejlíp, jak umí, každá s něčím jiným, přesto ve výsledku všechny s tím stejným.
Některé mámy měly tolik podpory a dobrých rad v návštěvních hodinách, až mi jich bylo líto. Jiné smutně koukaly na své, už třetí návštěvní den nepoužitelné partnery, ze kterých byl stále cítit alkohol, protože ještě neukončili oslavy. Byly tam i další, seděly tiše v koutě samy, kdoví, jestli proto, že se tak rozhodly, nebo byla rodina zdaleka. Nicméně všechny měly mnoho společného. Fyzickou bolest, strach, nejistotu, únavu... a taky naše děti. Miminka, díky kterým jsme se staly matkami. Kdybych v tu chvíli mohla, napsala bych dopis všem. A zněl by následovně.
Dopis mámám
- To, že jsi porodila, ať už jakýmkoli způsobem, znamená, že jsi velmi pravděpodobně prožila mnoho bolesti, celkem jistě víc, než na kolik jsi byla připravená. Dokázala jsi to a jsi skvělá.
POUČENÍ: Kdokoli bude tenhle fakt v následujících týdnech shazovat (strejda, který ví, že rodily už holky v jeskyni, toxická sestřenice s hláškou, že přežily přece vždycky všechny), je to zbytečný člověk ve tvém okruhu, není třeba se jím zabývat. Kdo neuznává porod se vším, co přináší, ať jde... třeba do hospody na hokej, být lepším trenérem nároďáku. - Vlasy budou, břicho nebude...
POUČENÍ: Všechno se vrátí na svoje místo a bude to tak, jak to má být. Slibuji! Dokonce, a tomu jsem sama svého času nevěřila, přijde doba, kdy tě zase bude zajímat, co máš na sobě. Nemyslím tím, že budeš uspokojená, že tvoje oblečení není politý či poblitý, ale jsem si jistá, jakkoli nereálně to zní, že tě bude zase těšit být víc než tepláková madam. Co se týče vlasů, můžeš si koupit milion doplňků a být vyděšená z toho, že taháš z hlavy chuchvalce jako po chemoterapii. Ale srovná to jenom čas. Jsme v tom společně, neboj se. - Máš dítě, ale nevidíš duhu, jednorožce, začínáš si možná přiznávat, někde vzadu v hlavě, že tě to celý vlastně možná víc obtěžuje než naplňuje. Jsi vyčerpaná, unavená, přišla jsi o svůj pracovní život, koníčky, vzhled, zvyky, sociální vazby a myslíš si, že se od tebe očekává, tvářit se, že prožíváš nejlepší období svého života, takže to v křeči nějak vydržíš, ale takhle to být nemělo.
POUČENÍ: Nejsi v tom sama. Pokud je to hodně špatné, ve smyslu, že nezvládáš péči, vyhledej například usmevmamy.cz, pokud je to „jen“ ve stavu, že jsou všechny lepší máma než ty a máš toho všeho dost, držím ti speciální místo v pekle pro mámy, které snědly staršímu dítěti čokoládu a následně ji s ním půl hodiny hledaly, kde by asi mohla být.
Takže závěrem. Po porodu si kolem sebe udržuj lidi laskavé, chápající, pomáhající, věř svému tělu, které časem dokáže opět vyprodukovat silné nehty a pevné vlasy a chuť nevypadat jako Jiří Kára, pokud mu dáš čas. V případě, že tě celý ten koncept mateřství/rodičovství překvapil víc, než jsi čekala, volej o pomoc.
Zdroj: autorský text
