Hudební pecky o duševním pekle, které vám nahradí nedostatek sluníčka
O tom, jak blahodárně působí smutná hudba, jsme již psali v jednom předchozím článku. Občas člověka ale dokáže rozpumprlíkovat i celkem depresivní píseň. Třeba díky kontrastu trýznivého textu s veselou melodií, jindy proto, že se po poslechu cítíme méně sami. Tohle je několik písní, které popisují těžká témata, ale v období dlouhých nocí a krátkých dnů vás mohou paradoxně dobře naladit.
Deprese, úzkosti, závislosti. Často je vnímáme jako civilizační choroby moderních časů, ale jsou s námi už od úsvitu lidstva, jen je umíme lépe diagnostikovat a efektivněji krotit medikací. Můžeme si o nich přečíst nejen kupříkladu v dílech antických učenců, ale zrovna tak je rozpoznávat i v umění. Četli jste někdy Zpěvy staré a nové Číny? Najdete v nich přebásněné texty, jejichž originály vznikaly i několik staletí před naším letopočtem, přesto jsou plné emocí a soužení, které prožíváme úplně stejně i dnes.
Je bezpočet případů, které bychom si zde mohli vyjmenovat, tohle je jen takový malý playlist s výběrem těch písní, které mi dokázaly pomoct v těžkých časech, přestože by se daly označit za pořádnou „depku“. Naštěstí je umění subjektivním zážitkem a každý si ho může vyložit po svém. A vezmeme si to chronologicky.
Love Will Tear Us Apart (Joy Division) 1980
Příběh kapely Joy Division a jejich frontmana Iana Curtise je depresivní sám o sobě. A pak si k tomu můžeme přičíst ještě všechny jejich texty. Není snad jediná píseň, kterou by věnovali odlehčenějšímu tématu, než je existenciální tíseň. Za zmínku určitě stojí píseň Disorder, která popisuje nejen život s epilepsií, ale i depresemi a odosobněním. Téma nevěry v Love Will Tear Us Apart se zdá jako slabý čajíček, ale dokáže svým textem o pomalém rozkladu vztahu lidí, kterým došel dech, tnout do živého. Ještě štěstí, že má tak chytlavou melodii, která by se klidně dala hrát na svatbách. Naladíte si ji třeba na Spotify.
Road to Nowhere (Talking Heads) 1985
„Chtěl jsem napsat píseň, která by ztělesňovala rezignovaný, ba až radostný pohled na zkázu. Na naši smrt a na apokalypsu,“ řekl autor písně David Byrne z kapely Talking Heads. Ale jak už jsem říkala, umění je subjektivní a tam, kde může jeden vidět text o vyhoření a marnosti, tam jiný může slyšet i něco osvobozujícího. Nevíme, kam jdeme, ale s určitostí víme, že spějeme k zániku a v tom je i něco uklidňujícího. Obzvláště, když to má tak skvělou basovou kytaru! Když už apokalypsa, tak pořádně zábavná. Tady je link na Spotify.
Tlaková níž (Richard Müller) 1986
Tenhle klenot jsem jako dítě nesnášela. Představovala pro mě esenci 80. let, které tehdy ještě jednak nebyly v módě, a jednak jsem neměla rozum. V jednoduchém textu Richard Müller popisuje dost přímočaře, jak se žije s depresí (nebo s pořádnou kocovinou – interpretace je opět na vás). Syntezátory tomu ale dodávají jistý příslib naděje, že se mraky rozestoupí a rozsvítí se i v naší hlavě. I tuhle klasiku najdete na Spotify.
Whatever It Takes (Soft Cell) 2002
Osmdesátkové legendární duo Soft Cell hrají dodnes, i když se na nich pořádně podepsala drogová minulost (každý to nemůže ustát jako Rolling Stones). Na přelomu tisíciletí přišli autoři hitu Say Hello, Wave Goodbye s albem Cruelty Without Beauty a to už byl styl, který mě oproti Müllerovi tehdy nadchnul. Madonna v té době zpívala o deziluzi z americké politiky a Soft Cell například o tom, jak se snažíme utišit bolest a hořkost tím, že jednu závislost nahrazujeme jinou, jako v této písni. Uděláme zkrátka cokoliv, abychom se alespoň na minutu netrápili. Song plný zoufalství by se dal klidně poslouchat při nekonečném nakupování, kterým chceme zahnat smutek. Když už utíkat od problémů, tak v doprovodu rozkošné melodie. Zde je link na poslech.
To Binge (Gorillaz) 2010
Vyrelaxovaná melodie, kterou byste si z fleku mohli představit hrát v baru na pláži s výhledem na klidné mořské vlny. Jemný větřík fouká a vy se zaposloucháte do zdánlivého milostného duetu. Když ale budete poslouchat pozorně, uslyšíte příběh dvou lidí lapených v závislostech, abstinenčních příznacích a neschopnosti si pomoci. Naštěstí se můžete natáhnout na lehátku a tyhle těžkosti pustit z hlavy… Naladíte ji také na Spotify.
Shower (Michelle Gurevich) 2024
Sice nejméně veselá melodie z tohoto výběru, přesto vás dokáže vysprchovat, zabalit do deky a říct vám, že v tom nejste sami. Michelle Gurevich se ve svých moderních šansonech nejenže nevyhýbá všem lidským těžkostem i špatnostem, ona snad nezpívá o ničem jiném! Těžko říct, zda by všem posluchačům ostatní její písně udělaly dobře. Dozvídáme se v nich, že jeden druhému jsme cizí, řídíme se jen jednoduchou chemií v mozku a láska neexistuje. Shower je ale song o tom, jak aspoň můžeme před finanční úzkostí, nefunkčním vztahem a vším, co je prostě v háji, občas zalézt do sprchy a chvíli se v ní nechat rozpustit. Tady si ji můžete přehrát.
