Proč se chytří lidé cítí neustále provinile?
Pokud jste nadaní nebo inteligentní, můžete mít celý život pocit, jako byste se měli za něco pořád omlouvat, i když vlastně není za co. Proč? Protože vnímáte svět intenzivněji.
Inteligentní a citliví lidé hodně přemýšlejí, silně prožívají a cítí odpovědnost i za situace, které nemohou ovlivnit. Poznáváte se v tom? Když si navíc dovolíte něco pozitivního, třeba si dopřejete malé potěšení nebo odpočinek či jen chvíli vděčnosti za to, jaké máte oproti jiným lidem štěstí, pocit viny se ještě prohlubuje. A zatímco ostatní umí výčitky hodit za hlavu, vy ne. Kde se to vůbec bere?
Odpověď můžeme hledat už v dětství. Malé dítě přirozeně věří, že je nějak zodpovědné za nálady a štěstí nejbližších. Když jsou rodiče unavení nebo nešťastní, dítě si snadno pomyslí, že samo udělalo něco špatně. Citlivé a nadané děti také mohou brzy „příliš dospět“. Umí naslouchat, chápou emoce druhých a mnohdy se z nich stávají malí zachránci rodiny. Děti utěšují rodiče, snaží se být bezproblémové (čtěte: perfektní) nebo přebírají odpovědnost, která jim vůbec nepatří. Jenže takový úkol je nesplnitelný a dítě si do budoucnosti odnáší pocit, že selhalo.
Další problém je, že inteligentní děti potřebují víc prostoru, pochopení nebo podnětů, než jim jejich okolí zvládá dát. Když pak slýchají, že jsou „moc náročné“ nebo „si všechno moc berou“, snadno uvěří, že je to jejich chyba. Vnitřní konflikt může pramenit také z toho, jak jsou nadané děti oproti svému okolí odlišné. Svou přirozenost pak mohou vnímat i tak, že si za to vlastně mohou samy.
Převlečený hněv
V psychoanalýze se už přes sto let hovoří o tom, že vina může fungovat jako nádoba pro vztek, který nemá kam jinam jít. Když dítě zažívá bolest nebo bezmoc, často si nedovolí projevit (nebo vůbec pocítit) hněv vůči lidem, které miluje. Místo toho všechno obrací proti sobě. Je jednodušší přijmout vinu než fakt, že se nám stala nějaká nespravedlnost nebo nás někdo zklamal. Nevyjádřený hněv se tak projevje jako pocity zodpovědnosti za skutky ostatních, který je u inteligentních a citlivých lidí o mnoho silnější z několika důvodů:
- Perfekcionismus
Vnitřní pocit, že musí být neustále lepší, zodpovědnější a nesmí nikoho zklamat. Takový člověk si pak vyčítá i věci, které nikdy nemohl ovlivnit.
- Neustálé přemýšlení nad tím, co by mohlo být lepší
Inteligentní lidé si umí představit nebo vymýšlet různé možnosti, jak by svět mohl lépe fungovat. Právě rozdíl mezi realitou a tím, jaká by mohla být, vytváří frustraci a provinilost.
- Silné morální cítění
Inteligentním a citlivým lidem jen tak něco neunikne a často velmi intenzivně vnímají nespravedlnost, utrpení nebo problémy celého světa. Když vidí bolest druhých, mají pocit, že by měli něco udělat, i když to reálně není v jejich silách.
Pokud vás dlouhodobě trápí pocit viny, i když jste nic neprovedli, může jít o starý naučený způsob, jak přežít, mít věci pod kontrolou nebo si zasloužit přijetí. Nikdy není na škodu vyhledat radu odborníka či odbornice.
