Když říkáte ano všem, jen ne sobě: Jak se vymanit ze syndromu hodné holky?
Znáte ten pocit, kdy se snažíte všem vyhovět, protože nechcete nikoho zklamat? V práci, mezi přáteli, v rodině… Chcete, aby byli ostatní kolem spokojení, i když je to na úkor vašeho vlastního klidu a pohody? Říká se tomu people pleasing – neboli syndrom „hodné holky“. Tento problém se však netýká jen žen, ale i mužů.
Lucii se po svatbě a s příchodem dítěte splnil sen. Vždy chtěla být skvělou mámou i manželkou, a tak se snažila dělat všechno správně. Pečovala ráda o dceru, manžela i domácnost. Dceři připravovala každý den zdravá jídla. Sama se ale odbývala. Jedla buď ve spěchu při vaření nebo dojedla co zbylo po dítěti.
Manžel se vracel z práce až večer, takže teplá večeře a jeho odpočinek byl „samozřejmostí“. O víkendech k nim pak často jezdily návštěvy, Lucka vždy přirozeně všechny hostila. Často byla z toho všeho unavená, ale i tak zaťala zuby. Zkrátka péče o ostatní byla na prvním místě. Čím více se Lucie snažila být „dokonalá“, tím více byla vyčerpaná.
Jednoho dne se náhodou postavila na váhu a zjistila, že přibrala 15 kilo. A co bylo horší? Skoro si toho ani nevšimla. Stála před zrcadlem, dívala se na sebe a najednou jí došlo, že se nepoznává. „Jak se to stalo? Kde jsem já?“ zašeptala do odrazu. Byla v šoku. Ten moment jí otevřel oči. Uvědomila si, že sama sebe odsunula na poslední místo, protože pro ni bylo důležitější, aby byli všichni kolem spokojení a měli ji za to rádi. Ale kdo se staral o ni?
Příčina problému
People pleasing neboli syndrom hodné holky často vzniká už v dětství. Lucka vyrůstala v rodině, kde se oceňovala poslušnost. Nevyčnívat a nevyvolávat konflikty – to bylo důležité. Rodiče ji celé dětství chválili za to, jak je hodná, ochotná a vždycky připravená pomáhat. Jenže jakmile zkusila říct „ne“ nebo se postavit za sebe, najednou to bylo vnímáno jako sobectví.
Zní vám to povědomě? Možná jste také vyrůstali v prostředí, kde se o emocích moc nemluvilo a kde se konflikty radši zametaly pod koberec, přirozeně jste se naučili ustupovat, přizpůsobovat se a potlačovat svoje potřeby – protože jste měli pocit, že jedině tak si zasloužíte lásku a přijetí.
Psycholožka Lenka Procházka uvádí, že rodinné nastavení je jednou z hlavních příčin. U žen je důležité, jaký vzor pro ně představovala matka a jak se chovala vůči sobě, partnerovi, rodině a dětem. Pokud byla dívka vedena k tomu, že musí být hodná, aby ji druzí měli rádi, může si tento vzorec chování nést do dospělosti.
Podobné je to i u mužů, kteří chtějí být často za každou cenu „ti hodní“, kteří nikoho nezklamou. Společnost je odmala učí, že by měli být oporou, že mají být silní a že jejich hodnota často závisí na tom, jak dobře se starají o ostatní. To pak vede k tomu, že se snaží všem zavděčit – v práci, ve vztazích, v rodině – a často přitom zapomínají sami na sebe. Bojí se odmítnutí, konfliktů nebo toho, že je ostatní nebudou mít rádi, když si prostě řeknou o to, co sami potřebují. Jenže když to dělají moc dlouho, může je to úplně vyčerpat. Dostanou se do bodu, kdy už ani nevědí, kdo vlastně jsou. Pořád totiž hrají roli, kterou od nich okolí očekává a nejsou sami sebou.
Podle průzkumu společnosti YouGov z roku 2022 se téměř polovina dospělých Američanů (49 %) považuje za „people-pleasers“. Tento sklon uvedlo 56 % žen a 42 % mužů z 1000 respondentů. Lidé, kteří tímto syndromem trpí, mají hluboko zakořeněný strach z odmítnutí, a tak radši spolknou svůj názor, jen aby nevyvolali konflikt. Říct „ne“? Téměř nepředstavitelné.
Jak se people pleasing projevuje?
Přijímáte více povinností, než zvládnete, protože nechcete nikoho zklamat. Máte pocit, že vaše hodnota závisí na tom, jak moc jste užiteční pro druhé. Bojíte se konfliktů a děláte všechno pro to, aby nevznikaly – i když to znamená přizpůsobovat se proti své vůli. Často se omlouváte, i když jste nic špatného neudělali. Máte problém říkat „ne“, a když to uděláte, cítíte se provinile. Když vám někdo projeví nespokojenost nebo kritiku, berete si to osobně a snažíte se situaci co nejrychleji „napravit“. Děláte rozhodnutí na základě toho, co chtějí ostatní, místo toho, abyste se ptali sami sebe, co chcete vy.
Proč to není zdravé?
Na první pohled se zdá, že být milý a vstřícný je přece pozitivní vlastnost. Samozřejmě, do určité míry ano. Ale pokud se neustále přizpůsobujete druhým na svůj vlastní úkor, vede to k vyčerpání, frustraci a pocitu, že nejste dostatečně dobří. Neustálé potlačování vlastních potřeb není dlouhodobě udržitelné. Může se to projevit i syndromem vyhoření, kdy se člověk cítí emocionálně vyčerpaný a demotivovaný.
Dlouhodobý people pleasing může také vést k toxickým vztahům. Lidé kolem vás si totiž zvyknou, že jim vždy vyhovíte, a mohou vás začít využívat, často nevědomě. Může to skončit tak, že děláte věci, které nechcete, a máte pocit, že nemáte kontrolu nad vlastním životem.
Hodně lidí si plete people pleasing s laskavostí a empatií, ale rozdíl je obrovský. Být laskavý znamená pomáhat, když vám to dává smysl a cítíte se při tom dobře. People pleasing je ale spíš snaha neustále se zavděčit, i když vás to ničí. Nejde o dobrotu, ale o strach a ten vás může dost unavit.
Kdybyste mohli Lucii z úvodu článku něco poradit, co by to bylo? Možná by jí pomohlo přestat se snažit zavděčit všem, a začít víc naslouchat sama sobě. Mohla by si najít čas na věci, které ji baví, a nebát se říkat si o pomoc, zapojit i manžela. Možná by stačilo, aby se přestala cítit provinile, když dá na první místo sebe. Mohla by si nechat rovnou poradit od terapeuta, jak si začít užívat svůj volný čas bez pocitu viny. Ano, člověk vždycky umí nejlépe poradit druhým.
Jak se vymanit z potřeby zavděčit se?
Začněte si všímat svých hranic – Kdy naposledy jste dělali něco jen proto, že jste nechtěli někoho zklamat, a ne proto, že jste to sami chtěli? Uvědomit si to je první krok ke změně.
Říkat „ne“ je v pořádku – Odmítnout něco, co nechcete nebo co je nad vaše síly, neznamená, že jste špatný člověk. Zkuste začít s malými věcmi, třeba když vás někdo požádá o laskavost, na kterou nemáte kapacitu. Stačí říct: “Promyslím si to a dám vědět.”
Zkuste si dát pauzu před odpovědí – Pokud vás někdo o něco žádá, nemusíte hned říkat ano. Zkuste odpovědět například: „Dnes to nepůjde, můžeme to nechat na jindy?“ Tím získáte čas zvážit, zda to opravdu chcete.
Zaměřte se na své vlastní potřeby – Co vás skutečně dělá šťastnými? Co vám dává energii? Zkuste si každý den udělat chvíli jen pro sebe a věnovat se tomu, co vás naplňuje.
Nebojte se “konfliktů” – Neznamená to, že musíte být najednou tvrdí a neústupní, ale zdravé vymezení hranic je normální a dokonce žádoucí. Lidé, kteří vás mají skutečně rádi, vás neopustí jen proto, že si nastavíte zdravé hranice.
Pracujte na svém sebevědomí – Často se snažíme zavděčit druhým, protože máme pocit, že sami o sobě nejsme dost dobří. Zkuste si připomenout své úspěchy a to, co na sobě máte rádi. Pomoci může i terapie nebo koučink.
Zaměřte se na své vlastní potřeby – Co vás skutečně dělá šťastnými? Co vám dává energii? Zkuste si každý den udělat chvíli jen pro sebe a věnovat se tomu, co vás naplňuje.
