Vydřít si přijímačky za každou cenu? Dítě může mít i kolaps, varuje Hana Píšová z Linky bezpečí
Je říjen a mnoho dětí má právě teď v hlavě jednu věc výrazně víc, než třeba blížící se Vánoce. Řeč je o přihláškách a přijímačkách na střední školy nebo víceletá gymnázia. Ty totiž mohou být intenzivním zdrojem stresu, hádek i důvodů k úzkostem. Je to pochopitelné, jelikož strach o budoucnost, očekávání, obavy z konkurence i samotná zkouška představují skutečně velký tlak. Jak se s ním efektivně vypořádat, aby se z následujících měsíců nestal vyčerpávající závod? O tom všem je další díl podcastu Moje psychologie s Hanou Píšovou z Linky bezpečí.
Ještě než se ale dostaneme k přijímačkám, je třeba vrátit se o jeden krok zpět. Právě na podzim totiž mnoho dětí stojí před důležitým rozhodnutím a tím je samotný výběr školy. Jak to ovlivňuje rodiče a jak děti samotné? A co s tím mají do činění rodičovské ambice?
„Já si myslím, že rodičovské ambice do toho všeho vstupují poměrně hodně. Dost často mají rodiče představu o nějaké konkrétní škole, ale dítě to jako svou cestu vůbec nevidí. V takovém případě může v rodině docházet buď k dohadům mezi dvěma stranami, nebo dítě útrpně příjme názor a přání rodičů, a hlásí se na školu, která vůbec neodpovídá jeho výběru. A někdy dokonce ani schopnostem,“ říká Hana Píšová z Linky bezpečí, a dodává, že rodiče si tak skrze děti často naplňují své vlastní nevydařené ambice a zbytečně tlačí děti třeba na gymnázia. To může vést nakonec k tomu, že dítě stejně nebude mít dostatečnou motivaci a chuť se na přijímací zkoušky připravovat.
Jak tedy konverzaci ohledně výběru školy vést a co když dítě přijde s tím, že vůbec neví, co by chtělo dělat a kam by chtělo dále směřovat?
„Jasně, že neví, protože kdo ve čtrnácti letech věděl, co by chtěl dělat a čím by se chtěl živit. Samozřejmě, pokud jsou děti jasně studijní typy, tak se gymnázium nabízí, jelikož mají další čtyři roky na zjištění, kam by chtěly směřovat. Ale pokud děti studijní typy nejsou, je potřeba se nějak rozhodnout. Nápomocné mohou být dny otevřených dveří, i veletrhy škol. Je však lepší, když je s dětmi absolvujete i vy,“ říká Hana Píšová. Podle ní je důležité se dětí ptát nejen na to, co by dělat chtěly, ale také na to, co by se jim naopak vůbec nelíbilo. To může s výběrem výrazně pomoci.
Jak na přípravu k přijímacím zkouškám? Klíčové je naučit dítě systematicky se připravovat. „V podstatě nezáleží na tom, jestli se bude učit denně chvíli, nebo věnuje přípravě několik hodin každou sobotu. Důležité je, aby tento systém dítě nepřetížil," vysvětluje Hana Píšová z Linky bezpečí. Zdůrazňuje, že děti někdy pod tlakem kolabují. Dospívající potřebuje volný čas, a proto by rodiče neměli rezignovat na jejich koníčky ani nehromadit celou přípravu na podzimní či vánoční prázdniny.
„Je i důležité umět si říct, zda je skutečně nutné si přijímačky na gympl vydřít tak, že dítě nedělá celý rok nic jiného než přípravné testy. To hlavně proto, abychom nevzali dítěti rok života a s ním i duševní pohodu, kterou v takto náročném období potřebuje,“ přibližuje problematiku Hana Píšová.
Co ale dělat, když má vaše dítě vlastní ambici připravit se na náročné přijímací zkoušky a chce tomu obětovat maximum? A co v situaci, kdy jsou mu přijímačky naopak úplně ukradené? Máme nechat zodpovědnost jen na dětech, nebo do celého procesu cíleně zasahovat? A platí stále, že výběr střední školy určuje životní směr, který se už nedá zvrátit nebo změnit? Podívejte se na celý rozhovor s Hanou Píšovou z Linky bezpečí.
