Jak chránit rodinný pocit bezpečí: Od pojištění nemovitosti až po čas strávený offline

Pocit bezpečí může zajistit také správné pojištění nebo péče o vztahy.

Pocit bezpečí může zajistit také správné pojištění nebo péče o vztahy. Zdroj: Getty Images

Co ovlivňuje rodinný pocit bezpečí? Na to se ptala Brigita Zemen finanční ředitelky UNIQA Lucie Urválkové v aktuálním díle podcastu Moje psychologie
2 Fotogalerie
Dominika Stachurová
Moje Psychologie
Diskuze (0)

Pocit bezpečí doma už dávno nestojí jen na ochranných zámcích. Výsledky velkého průzkumu rodin ukazují, že největší hrozbou pro naši stabilitu jsou podlomené zdraví, stres a život v digitálních bublinách. Finanční ředitelka finančního domu UNIQA Lucie Urválková vysvětluje, v čem přesně spočívají dnešní rizika a jak se z nich můžeme vymanit.

UNIQA  ve spolupráci s agenturou NMS oslovila tisíc respondentů jak v Česku, tak na Slovensku, aby zjistila, jak bezpečně se rodiny cítí. A nešlo přitom jen o klasický model „máma, táta a dvě děti“, ale také o takzvané patchworkové rodiny, bezdětné páry nebo domácnosti, ze kterých už děti odešly (tzv. empty nesters). Z průzkumu vzešlo průměrné skóre bezpečí 62 bodů ze 100. Co přesně za tímto číslem stojí?

Vztahy jako základ, zdraví jako jedna z hrozeb

Zjistilo se, že pocit bezpečí českých rodin podporuje především na stabilním bydlení a kvalitních mezilidských vztazích – konkrétně třeba odobrý partnerský vztah nebo pohoda doma. Naopak tím, co psychickou pohodu a rodinnou stabilitu narušuje nejvíce, je práce a nedostatek času, každodenní povinnosti nebo zdravotní problémy.

Pokud dojde k fatální události, jako je těžká nemoc, úraz nebo poškození bydlení, rodinné vztahy se pod náporem stresu a vyčerpání mohou projít těžkou zkouškou. Podle Lucie Urválkové v takových chvílích může hrát zásadní roli správně nastavené pojištění – varuje však, že až 70 % českých rodinných domků je podpojištěných, což v případě pojistné události neumožní návrat do původního stavu a pokrytí celé výše škody.

Časový paradox a digitální propast

Řeč přišla také na problematiku sociálních sítí. Jejich zákaz pro děti mladší 15 let má výraznou podporu veřejnosti, souhlasilo by s ním 82 % Čechů. Podobně vysokou podporu má i zákaz používání mobilních telefonů ve školách, který by podpořilo 78 % lidí.

Možná i proto je mnohým cesta zákazů blízká: sami rodiče si uvědomují, že svým dětem často nejdou v digitálních návycích příkladem. Více než polovina z nich (53 %) přiznává, že být vzorem v používání mobilních telefonů a sociálních sítí je pro ně obtížné. Technologie nám přitom často berou to nejcennější – společně strávený čas a skutečnou pozornost. I během rodinné večeře býváme často každý uzavřeni ve své vlastní digitální bublině.

Jak poznat, že je vaše nemovitost podpojištěná a jak pojistku správně indexovat? Co může vyčerpaným pečujícím ženám nabídnout pojištění snížené soběstačnosti? A jak funguje takzvaný „konverzační ubrus“, který má rodiny znovu naučit spolu u stolu mluvit? To vše a mnohem více se dozvíte v novém díle pořadu Moje psychologie s Lucií Urválkovou. 

Video placeholder
Co ovlivňuje rodinný pocit bezpečí? Na to se ptala Brigita Zemen finanční ředitelky UNIQA Lucie Urválkové v aktuálním díle podcastu Moje psychologie • Adam Blaha/CNC

Zdroj: autorský článek

Začít diskuzi

Články z jiných titulů