TEST: Plivete jedovaté sliny, nebo jste mistr asertivity? Jak jste na tom s pasivní agresí
Pasivní agrese není jen nevinný zlozvyk nebo projev špatné nálady. Zatímco otevřený konflikt funguje jako bouřka, která pročistí vzduch, pasivní agrese připomíná toxickou mlhu. Tím, že se člověk vyhýbá přímému vyjádření hněvu a nahrazuje ho ironií, se sice krátkodobě chrání před konfrontací, ale dlouhodobě se uzavírá do izolace. Jak jste na tom vy? Umíte svou nespokojenost vyjádřit upřímně a bez zbytečných útoků, nebo si rádi ulevíte jedovatou poznámkou?
Zajímavé je, že pasivní agresivita neškodí jen vztahům, ale prokazatelně i fyzickému zdraví toho, kdo ji praktikuje. Chronické potlačování hněvu a jeho transformace do skrytých forem totiž udržují neustálý stres, a tím pádem i vyšší hladiny kortizolu. Podle jedné ze studií je dokonce styl komunikace založený na potlačování hněvu spojený s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
Cesta ven vede přes upřímnost. Naučit se říkat „tohle mě mrzí“ nebo „vadí mi to“ vyžaduje odvahu být zranitelný, ale je to jediný způsob, jak mít v životě i v hlavě čisto. Pasivní agrese je často naučený obranný mechanismus, který nám kdysi možná pomáhal přežít, ale teď nám jen hází klacky pod nohy.
