Fenomén quiet quitting: Práce na půl plynu může krátkodobě prospět, ignorovat rizika se ale nevyplatí

Quiet quitting, tedy stav, kdy lidé rezignují na pracovní progres a práci odevzdají jen minimální úsilí, může mít negativní vliv nejen na zaměstnavatele, ale i na pracovníky samotné. Jaké faktory tichý odchod z práce spouští a proč bychom se před tímto fenoménem měli mít na pozoru?
Quiet quitting popisuje fenomén takzvané „tiché výpovědi/rezignace“, kdy lidé v práci nedělají více, než co je nezbytně nutné. Nestojí o skutečný odchod ze zaměstnání, plní si své základní povinnosti, ale vědomě se rozhodnou nevkládat do práce žádnou energii navíc.
Quiet quitting a pracovní (ne)spokojenost
Co k tomuto postoji vede? Často je to reakce na dlouhodobý tlak a psychickou zátěž. Podle studií lze hledat příčiny v několika oblastech:
- Vyhoření a chronický stres: Příčinou může být samozřejmě syndrom vyhoření, vyčerpání, ale také dlouhodobý stres a přehnané zahlcení pracovními úkoly.
- Pocit nedocenění: Ohroženější jsou lidé, jejichž snaha a úsilí se nesetkávají s uznáním (ať už finančním, nebo slovním), jejich motivace k práci pak přirozeně klesá.
- Hledání rovnováhy: Mnozí touží po lepším skloubení pracovního a osobního života, zvláště pokud byl začátek jejich kariéry velmi časově a psychicky náročný.
- Toxické pracovní prostředí: Rizikovým faktorem jsou i neshody s kolegy, nespravedlivé vedení nebo celkově negativní atmosféra
Quiet quitting nemusí mít jen pozitivní vliv
Jaký má tedy „tichá výpověď“ dopad na naše duševní zdraví? Podle odborníků může mít tento fenomén pozitivní vliv, existují ale i rizika, na která je potřeba nezapomínat.
Na jedné straně někteří experti vnímají quiet quitting jako způsob, jak si chránit psychické zdraví. Odhození nadměrné pracovní zátěže snižuje stres, nastavení jasných hranic mezi prací a soukromím zase pomáhá lépe relaxovat a snižuje pocit neustálé pohotovosti. Získaný čas se pak dá mnohem lépe rozdělit mezi koníčky a vztahy a může představovat i příležitost ujasnit si, co od života a práce skutečně očekáváme.
Na druhé straně je ale třeba myslet i na negativní dopady. Quiet quitting může vést k pasivitě a promarněným příležitostem. Podle některých studií může zpočátku dojít ke snížení stresu, z dlouhodobého hlediska však hrozí nižší pracovní spokojenost a profesní stagnace.
Quiet quitting může být pro někoho dočasnou úlevou, ale pro jiného slepou uličkou v cestě za work-life balancem. Může pomoci překlenout těžké časy, ale zároveň není udržitelný. Touhu po „tiché výpovědi“ bychom měli vnímat jako signál, že v našem pracovním životě nebo ve firemní kultuře něco není v pořádku. Funkčnější cestou je bezpochyby hledání zdravých hranic, hodnot a otevřené komunikace na obou stranách.
Zdroj: PsychologyToday, NIH, ResearchgGate