Klam přeživších: Pokud chcete uspět, sledujte ty, kteří selhali
Hltáte autobiografie veleúspěšných podnikatelů, kteří utekli z vysoké školy hned v prvním semestru, a necháváte se inspirovat jejich příběhem? Nenechte se zmást. Nejspíš vám uniká ohromný kus celé skládačky. Sledujete totiž jenom příběhy těch, kteří „přežili“, a ignorujete přitom všechny, kteří se pokusili o totéž, ale selhali. Právě tak se totiž projevuje klam přeživších, fascinující past, kterou se naše mysl nechává velmi ráda ovlivňovat.
Co je to kognitivní zkreslení?
Náš mozek je mistr v efektivitě. Abychom se nezahltili každodenní záplavou informací, používá takzvané mentální zkratky, neboli kognitivní zkreslení. Jsou jako automatické filtry, které nám pomáhají rychle se rozhodovat. Problém je, že občas filtrují až moc a přitom nás nenápadně matou.
Klam přeživších: Zkreslený pohled na úspěch
Klam přeživších je v podstatě logická chyba, kdy se zaměříme jen na výsledek, tedy na ty, kteří uspěli, a zcela přehlédneme celý proces, ve kterém ostatní selhali. Je to jako prohlížet si rodinné album, ze kterého někdo vyndal všechny fotky, kde se někdo mračí nebo brečí. Budete mít dojem, že rodina prožila jen samé šťastné chvíle, což ale samozřejmě není pravda.
V jádru je klam přeživších typem výběrové chyby (sampling bias) a encyklopedie Britannica ji popisuje jako „logickou nebo kognitivní chybu, kdy se pozornost soustředí pouze na entity, které ‚přežily‘ nebo prošly selektivním filtrem, což často vede k nesprávným závěrům.“
Jeden z nejslavnějších příkladů tohoto klamu se odehrál během druhé světové války, kdy britští a američtí vojenští analytici zkoumali poškození letadel, která se vracela zpět na základny. Chtěli zjistit, kde mají letadlům vylepšit opancéřování, aby měla větší šanci.
Letadla měla nejvíce zásahů na křídlech a v trupu. Prvotní myšlenka byla přidat bezpečnostní prvky právě na tato místa. Matematik Abraham Wald však poukázal na zásadní chybu v uvažování: letadla, která se vrátila, sice měla zásahy na křídlech a trupu, ale evidentně nebyly fatální. Místa, kde nebyla zasažena (motory, palivové nádrže), byla nejspíše ta, která byla pro letadlo a posádku osudová. Letadla s poškozením na těchto místech se zkrátka nevrátila. Wald proto doporučil přidat pancíř právě na ta místa, kde měla letadla nejméně zásahů.
Klam přeživších na každém kroku
Tento typ zkreslení se projevuje v mnoha sférách, nejde jen o „přežití“ v doslovném významu. Typickým příkladem jsou už zmíněné inspirativní příběhy o úspěšných byznysmenech (hercích, sportovcích nebo o komkoli, kdo dosáhl ve svém oboru na samý vrchol), kteří mají ale za sebou tisíce těch, kteří udělali také všechno tak, jak měli, ale neuspěli.
Zkreslené představy ale máme i o minulosti. Jak často slyšíme (nebo to i sami vyslovíme), že tak kvalitní domy, jako se stavěly dříve, už se nestaví? Že dříve vznikala kvalitnější umělecká díla (obrazy, filmy, hudba…)? Jenže to není pravda. To nekvalitní totiž upadlo v zapomnění. Písničky se přestaly hrát dva roky po svém vydání, domy spadly a obrazy si nikdo nekoupil a filmy, o které nikdo nestál, se už nepromítají. Zkrátka se do dnešních dnů zachovalo jen to nejkvalitnější, co ve své době vzniklo.
Jak se vyhnout klamu přeživších?
- Kontrolujte data: Klíčem je aktivně se ptát, jestli vám náhodou nechybí některá vstupní data, a případně proč.
- Studujte ty, kteří nepřežili: Namísto pouhého zkoumání příběhů se šťastným koncem je často mnohem přínosnější analyzovat opačný konec spektra. Selhání poskytují konkrétní příklady nefunkčních projektů, špatně investovaných peněz nebo chybných předpokladů.
Zdroj: Britannica, The Decision Lab
