O „incelech“ už jste slyšeli. Stále více lidí ale žije v celibátu dobrovolně, jsou spokojeni?
V posledních letech zaplavily sociální sítě (hlavně TikTok) videa a příspěvky o celibátu. Lidé mluví o tom, že si dávají „detox“ od vztahů, že se chtějí soustředit na sebe nebo že zkrátka nemají chuť na intimitu. Ale jak rozšířený tenhle trend vlastně je a jsou lidé se svým rozhodnutím spokojení?
Podle průzkumu Kinseyho institutu z roku 2024, který zahrnoval 1 500 dospělých Američanů, se 16,5 % žen označilo za „svobodné z vlastní vůle“ a zároveň uvedlo, že aktuálně nejsou sexuálně aktivní. U mužů to bylo 9 %. To naznačuje, že dobrovolný celibát není nijak vzácný, ale nešlo o přímou otázku na „celibát“. Proto letos Kinseyho institut společně s webem DatingAdvice.com realizovali detailnější studii.
Zúčastnilo se jí 2 000 svobodných Američanů ve věku 18–91 let. Téměř 19 % respondentů uvedlo, že si dává od sexu vědomou pauzu a označilo se za osoby v dobrovolném celibátu, konkrétně 21,8 % žen a 15,1 % mužů. To už je poměrně jasný důkaz, že mezi svobodnými lidmi není takové rozhodnutí nijak neobvyklé.
Dobrovolně, nebo z donucení?
Celibát není vždy vědomá volba. Někteří by vztahy či sex rádi měli, ale nemohou najít partnera, tedy jsou v nedobrovolném celibátu. V tomto průzkumu se takto označilo 27,4 % mužů a 14,4 % žen. V online prostoru se můžete setkat s výrazem „incel“, což pochází právě z anglického výrazu pro nedobrovolný celibát (involuntary celibate). Výraz se ale nepoužívá jen tak pro každého, kdo nemá vztah nebo sex, ale pro toxickou komunitu mužů, kteří své zklamání přetavili do nenávistného vyjadřování k ženám, jiným etnikům nebo sexuálně „úspěšným“ mužům.
Když se spojí data obou skupin, zjistíme, že skoro polovina svobodných mužů a zhruba třetina svobodných žen v USA aktuálně žijí bez sexu buď dobrovolně, nebo nedobrovolně. Zároveň ale platí, že ženy si častěji vybírají celibát samy, zatímco muži častěji nemají na výběr, protože si nemohou najít partnerku.
Celibát se ale liší nejen podle pohlaví, ale i podle věku. U žen byl dobrovolný celibát nejčastější u Generace X (27,9 %) a nejméně častý u Generace Z (17,9 %). U mužů zůstávala míra dobrovolného celibátu napříč generacemi poměrně podobná od 13,7 % u mileniálů po 17 % u takzvaných baby boomers. Co se týká nedobrovolného celibátu, u žen měla nejvyšší míru Generace Z (19,3 %), zatímco nejnižší baby boomers (10,9 %). U mužů byl naopak nejvíc rozšířený u Generace X (34,7 %) a nejméně u Generace Z (22,1 %).
Zajímavé je, že generace žen, které si celibát nejčastěji volí samy (Generace X), se překrývá s generací mužů, kteří by sex rádi měli, ale nemohou a naopak. Zdá se, že se tu vytváří určitá generační nevyváženost. A nejen proto se výzkum ptal, jak jsou účastníci spokojeni se svým sexuálním životem na škále od 1 (velmi nespokojeni) do 5 (velmi spokojeni). Výsledky? Smíšené. Ale celkově platí, že většina lidí byla spíš nespokojená.
13,1 % žen v celibátu se označilo za „velmi spokojené“, zatímco u mužů to bylo jen 9,2 %. Naopak „velmi nespokojených“ bylo 25,7 % mužů oproti 20,1 % žen, průměrné skóre spokojenosti pak bylo u žen 2,8, u mužů 2,6. U nedobrovolného celibátu byly průměry ještě nižší 2,2 u žen a 1,9 u mužů. Asi není moc překvapivé, že lidé jsou s celibátem spokojenější, pokud si ho sami vyberou. Ženy každopádně zvládají celibát o něco lépe než muži v obou případech.
Náročná zkušenost
Tato čísla ukazují, že dobrovolný celibát je dnes mezi dospělými poměrně běžný, přibližně jedna z pěti žen a jeden ze sedmi mužů uvádí, že si dává od sexu vědomou pauzu. Důvody i prožitky se samozřejmě liší člověk od člověka, ale zdá se, že většina lidí není se svým rozhodnutím úplně spokojená. I když je celibát na sociálních sítích prezentován jako posilující a obohacující volba, realita bývá složitější a většina lidí ho totiž vnímá spíš jako náročnou zkušenost. To ale neznamená, že na celibátu není nic pozitivního. Mnozí v něm nacházejí prostor pro sebe, klid nebo nový pohled na vztahy. Jen se zdá, že tyto přínosy jsou často vyváženy i určitou dávkou frustrace či osamělosti. Pro většinu zůstává celibát zkrátka smíšenou zkušeností, ale svou roli v tom může hrát i kulturní odlišnost USA. Výsledky takové studie by mohly být například v Česku odlišné.
