Do služby dnes nastupují hlavně mladí. Odolnost vrozená není, říká vojenská psycholožka Sováková

Kdo dnes dobrovolně vstupuje do služby?

Kdo dnes dobrovolně vstupuje do služby? Zdroj: Sahand Babali

O tématu vojenské psychologie a o tom, kdo do služby dnes vstupuje se s Helenou Sovákovou bavila Zuzana Krajča
2 Fotogalerie
Zuzana Krajča
Moje Psychologie
Diskuze (0)

Co se odehrává v hlavách mladých lidí, kteří dobrovolně nastupují do výcviku? To je téma, které v novém díle podcastu Moje psychologie řeší Zuzana Krajča s plk. Mgr. Helenou Sovákovou, dlouholetou náčelnicí Odboru operační psychologie Armády České republiky. Vojenská a sportovní psycholožka, která se specializuje na odolnost a zvládání krizových situací, nabídla pohled do psychiky těch, kteří se v době proměnlivé geopolitiky rozhodnou vstoupit do aktivních záloh.

Co se tedy odehrává v hlavách  lidí, kteří dobrovolně nastupují do vojenské služby? Podle Heleny často nejde o touhu po adrenalinu, ale o hledání smyslu, řádu a sounáležitosti. Generace označovaná jako „sněhové vločky“ může být citlivější na vztahy a jazyk, ale to neznamená, že je slabá. Pokud má jasný hodnotový rámec, dokáže unést vysokou zátěž.

Silné emoce prožívají i rodiče, kteří balancují mezi hrdostí a úzkostí.
Z psychologického hlediska jde o moment, kdy se musí naučit respektovat autonomii dospělého dítěte v době, která působí méně bezpečně než kdy dřív.

Vnitřní proměna a nové podoby boje

Proměna civilisty v vojáka je především změnou identity: z „já“ se stává „my“. Výcvik buduje schopnost regulovat strach, rozhodovat se pod tlakem a nést odpovědnost za tým. U mužů i žen se sice mohou lišit počáteční představy, samotný proces psychické adaptace je však překvapivě podobný.

Psychologická příprava se navíc vyvíjí. Část boje se dnes přesouvá do kyberprostoru či simulací, což klade důraz na práci s pozorností, prevenci kognitivních zkreslení a zvládání dlouhodobého mentálního tlaku.

Kdo v náročných zkouškách obstojí?

Neexistuje univerzální „bojový typ“. Klíčová je emoční stabilita, schopnost regulovat stres a týmová orientace. Určitá míra chladnokrevnosti může být výhodou, bez morálního ukotvení se však stává rizikem.

„Strach není slabost – je to biologický alarm. Pomáhá jednat rychle, pokud nás ovšem nezahltí.“ Největším nebezpečím v krizové situaci bývá zúžené myšlení a přehnaná jistota ve vlastní interpretaci reality. Proto se vojáci učí rozhodovat v modelových scénářích, kde o výsledku rozhodují vteřiny.

Jak konkrétně probíhá budování psychické odolnosti? Jak se liší zátěž žen a mužů v armádě? Co přesně prožívají operátoři dronů a jak jim může pomoci technika Imessage? To a mnohem více se dozvíte v aktuálním dílu podcastu Moje psychologie s Helenou Sovákovou, který naleznete na svých oblíbených podcastových platformách, na Youtube nebo ve videu níže..

Video placeholder
O tématu vojenské psychologie a o tom, kdo do služby dnes vstupuje se s Helenou Sovákovou bavila Zuzana Krajča • Adam Blaha/CNC

Zdroj: autorský rozhovor

Začít diskuzi

Články z jiných titulů