Karavan: Precizní snímek s Aňou Geislerovou odhaluje osamělost rodičovství
O filmové novince v hlavní roli s Aňou Geislerovou se hovořilo už dlouho předtím, než v tomto týdnu konečně vstoupila do českých kin. Celovečerní debut režisérky Zuzany Kirchnerové měl světovou premiéru už letos v květnu v soutěžní sekci filmového festivalu v Cannes. Ale neměl by nás zajímat jen proto, že sbírá ohlasy v zahraničí.
Pomalu končí léto a my si jeho dozvuky můžeme vychutnat také na plátně díky výjimečně zpracovanému snímku, ve kterém cítíme každé zrnko písku i sluneční paprsky na konečcích prstů. Jako bychom si vybavovali vlastní vzpomínky z dětských dovolených s rodiči. Na té je v Karavanu i David, dospívající kluk žijící s Downovým syndromem. Změna prostředí u rodinných přátel mu ale nesvědčí, proto se jeho máma Ester impulzivně rozhodne, že než aby byli přítěží, vydají se raději odstaveným karavanem na cestu po Itálii. Jen oni dva, bez konkrétního cíle.
Výborná kamera dvojice Simony Weisslechner a Denisy Buranové místy téměř nezabírá jednotlivé situace, ale nálady. My tak chvílemi netušíme, zda jsme právě naladěni na vnímání Ester, nebo na Davida. Možná, že to neví ani sama Ester, po letech neustálé a psychicky náročné péče o syna už jí nezbývá kousek soukromí ani v její vlastní hlavě. My se jako diváci díky tomu můžeme nechat unášet emocemi, aniž by se nás tvůrčí tým snažil „dojit“ a představoval nám kýčovité či naopak zbytečně vyhrocené situace. Samotná realita je dosti nosné téma na to, aby nás snímek pohltil.
Rodičovské tabu
Nemusíme mít konkrétní zkušenost s péčí o děti, které potřebují neustálou asistenci, abychom se dokázali na Ester napojit a představit si perspektivu rodičů, na kterých leží výhradní péče o mentálně či fyzicky znevýhodněné děti. Velkou zásluhu na tom má Aňa Geislerová v hlavní úloze, které k vyjádření zoufalství, touhy nebo osamělosti stačí jen letmý pohled, gesto či mlčení.
Není obvyklé, abychom ve filmech vídali matky na pokraji vyhoření, ze kterých se nestávají karikatury. Matky, které nám ukazují, že všechna láska nemůže vykoupit jejich izolovanost, ale ani utrpení v nich nezadupe všechnu jejich lásku. Zuzana Kirchnerová nás filmem okatě nepoučuje o náročném životě s hendikepovaným dítětem, ale boří tabu, která se týkají pečujících rodičů bez rozdílu. To, že po zhlédnutí film budeme na děti s postižením a jejich rodiče nahlížet s větší citlivostí a úctou, už je nevyhnutelný výsledek pečlivě promyšleného díla a precizní práce celého tvůrčího týmu.
Karavan (Česko / Slovensko / Itálie), 2025, 103 min
Režie: Zuzana Kirchnerová
Scénář: Zuzana Kirchnerová, Tomáš Bojar, Kristina Májová
Kamera: Simona Weisslechner, Denisa Buranová
Hrají: Aňa Geislerová, David Vodstrčil, Juliana Oľhová, Jana Plodková a další
