Medein komplex: Rodiče, kteří vraždí své děti ze msty
V roce 2024 evidovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí historicky nejvíce případů týraných a zanedbávaných dětí v České republice. Odpověď na otázku, proč někteří rodiče zneužívají děti, není jednoduchá a situaci mohou komplikovat socioekonomické nebo kulturní faktory. Ve vzácných případech, kdy rodič ubližuje svým dětem proto, aby se tak mstil druhému z rodičů, se setkáváme s výrazem „Medein komplex“. Ten může končit i vraždou.
Jistě znáte Euripidovu tragédii z roku 431 př. n. l., podle které se dodnes v hodinách literatury děti učí o příběhu Medey. Její mýtus je samozřejmě mnohem starší a i v současnosti dostává své moderní interpretace. Medea je složitá postava, jejíž osud je plný krve, zrady a nakonec také tragické pomsty. Mocná čarodějka se zamiluje do Iasona a z lásky je pro něj ochotna udělat prakticky cokoli. Přestože spolu mají dva syny, Iason se chce oženit s jinou ženou a dosáhnout tak na vysněný královský trůn.
Po této zradě se láska mění v nenávist a Medea z pomsty vraždí nejen Iasonovu nastávající, ale také své vlastní děti, aby Iasona zasáhla na tom nejzranitelnějším místě a utrápila ho žalem. Není divu, že nás dodnes Medein příběh fascinuje, ať už ji vnímáme jako jednoznačného padoucha, zoufalou figuru, nebo něco mezi. Pro většinu z nás je představa, že bychom ublížili jakémukoli dítěti, zkrátka nepřijatelná a považujeme takový skutek za jeden z nejhorších. A možná právě proto se zajímáme i o skutečné kriminální případy, které se od starých antických tragédií ve svém jádru tolik neliší – snažíme se pochopit, jak se něco takového mohlo stát.
Filicida
Pokud je motivem ubližování dítěti touha pomstít se partnerovi, můžeme hovořit právě o Medeině komplexu, který se týká žen i mužů. Medein komplex se může projevovat fyzickým týráním i manipulací ve vztazích, očerňováním druhého rodiče a omezováním komunikace. Výsledkem může být často hluboká újma a celoživotní trauma pro dítě. V krajních případech pak může končit vraždou dítěte.
Úmyslné zabití vlastních dětí, takzvaná filicida, je nicméně vzácný jev, který může být sám o sobě spojen s mnoha psychickými problémy. Například s těžkou depresivní poruchou nebo psychózami včetně bludů a halucinací, svou roli ale může hrát i ekonomická situace v rodině. „Statistiky říkají, že matka a otec jsou si, co se týče extrémního násilí vůči vlastnímu dítěti, fifty fifty. Čím starší dítě, tím pravděpodobněji je viníkem otec, u mladších dětí je to častěji matka. Speciální kategorií u žen jsou vraždy novorozence,“ říká forenzní psycholožka Ludmila Čírtková.
Medein komplex, tedy manželská pomsta, je jedním z více motivů, které rodiče vedou k vraždě dítěte či dětí. Mezi další nejčastěji pozorované motivy patří neúmyslné zabití, kdy je smrt dítěte důsledkem týrání, altruismus, kdy rodič vidí vraždu jako nejlepší zájem dítěte (např. z důvodů nemoci), akutní psychóza, kdy rodiče vraždí na základě nereálných představ (např. dítě je posedlé démonem), a nakonec chladnokrevné „odstranění“ dítěte, kdy ho rodič vnímá jako překážku.
Týrání dětí odhalujeme častěji
Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí řešily v roce 2024 úřady přes 10 tisíc případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí. Jedná se o meziroční nárůst o 9 % a zároveň o největší množství případů od roku 2005, kdy začalo MPSV data zveřejňovat. Za nárůstem podle odborníků ale není skutečnost, že by snad rodiče začali ve větším množství dětem ubližovat, spíše hraje roli větší všímavost a informovanost okolí.
Faktory přispívající ke zneužívání nebo zanedbávání dětí jsou složité a často se prolínají s dalšími problémy. Ty může být někdy těžší odhalit než samotné týrání dětí. Riziko zneužívání dítěte roste, pokud byl například sám rodič vystaven zneužívání nebo zanedbávání v dětství, užívá návykové látky, zažívá fyzické nebo duševní zdravotní problémy nebo socioekonomický stres a nezaměstnanost či nemá dostatek podpory v péči o dítě ve svém okolí. Mezi další rizikové faktory patří domácí násilí, rodinné krize, odloučení a rozvod. Což ale neznamená, že pokud někdo tyto situace zažívá, že bude své děti týrat.
Co dělat, když máme podezření na týrání dětí? Dle zákona máme jako občané povinnost takové chování nahlásit, ať už se jedná o fyzické, nebo psychické týrání. Oznámení se podává na místně příslušný OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí) nebo na Policii ČR. „Tyto orgány by měly zajistit vyšetření dítěte u příslušného dětského lékaře, psychologa a další vyšetření a zajistit nápravu v rodině či tam, kde týrání, zanedbávání nebo zneužívání probíhalo. V případě ohrožení života i odebrat dítě z rodiny,“ uvádí Národní zdravotnický informační portál.
Pokud si nevíte rady, jak přesně postupovat, obrátit se můžete také na intervenční centra a další pomáhající organizace, jakými jsou linky důvěry, krizová centra a specializované neziskové organizace (pro děti, seniory apod.). Linka pro rodinu a školu (116 000) se zaměřuje na dospělé, kteří se potýkají s problémy ve výchově dětí nebo mají obavy o děti. Telefonická pomoc na čísle 116 000 je zdarma a nonstop.
