Všichni si zasloužíme stejná práva a respekt. Proč o tom vůbec ještě proboha musíme diskutovat?

.

. Zdroj: Maria Lupan on Unsplash

Brigita Zemen
Komentáře

Po dvaceti letech jsem letos vyrazila na hudební festival Rock for People. Se svým synem. Stejně jako já tedy ve svých třinácti letech objevil The Offspring. Jenomže je na rozdíl ode mě viděl rovnou naživo. A jak tak celý nadšený pobíhal po areálu, jedl festivalové jídlo a místo ve školní lavici se válel na trávě a poslouchal kapely, přistihla jsem se, že mu trošku závidím.

I když jsem měla skvělé dětství, takhle cool nebylo. Taky by mě (aspoň si to zpětně myslím) ani nenapadlo se svých rodičů zeptat, co by na to říkali, kdybych byla lesba. Tím spíš, kdybych byla kluk a byla gay. Styděla bych se a bála, jaká přijde reakce.

Článek si můžete poslechnout i v audioverzi:

Když tahle otázka u stánku s churros mimochodem vypadla z mého syna, opáčila jsem: „No a co, jestli jsi gay, tak si buď gay.“ A pokračovala jsem tím, že má na sex ještě chvilku času, ze zákona minimálně dva roky, takže prostě uvidí.

Děsí mě představa, že by se moje dítě (a jakékoli jiné dítě) mělo bát, jak ho okolí přijme kvůli něčemu, co si nevybralo, co neovlivní a s čím nic neudělá. Štve mě, že si pořád „ze srandy“ nadáváme do buzerantů a dva chlapy, co se obejmou, považujeme za něco divnýho a „teplýho“. A neskutečně mě obtěžuje, že máme ještě v roce 2024 potřebu řešit, co má kdo v kalhotkách nebo trenýrkách a komu co kdo se souhlasem dělá za zavřenými dveřmi.

O tom, že sexualita je spektrum, se ví. O tom, že neovlivníte, kdo vás přitahuje, se ví taky. Možná že kdybychom si dovolili neřešit, jaké má pohlaví nebo gender člověk, co nás zaujal, bylo by všechno daleko pestřejší a zajímavější, anebo možná prostě jenom víc v klidu. Což je za mě to, co potřebujeme úplně všichni – být víc v pohodě. Číslo, které držíte v rukou, je duhové prostě proto, že všichni si zasloužíme stejná práva a respekt. Proč o tom vůbec ještě proboha musíme diskutovat?

Nové číslo časopisu, tentokrát duhové!



Kolik lidí v České republice má jinou než heterosexuální orientaci? Jak jsme na tom se sexem obecně? Jak se žije LGBTQ+ lidem v Česku? Nejen to vás čeká v aktuálním tištěném čísle časopisu Moje psychologie. Duhové číslo je tu, aby stále připomínalo, že všichni si zasloužíme stejná práva a respekt. A těšíme se na setkání na Prague Pride!