Dobrý den, děkuji za článek, nicméně musím konstatovat, že mu vůbec nerozumím. Tak na jedné straně se všeobecně uvádí, že jsou muži uzavřenější povahy, dusí v sobě své problémy a nesvěřují se ani svým nejbližším, v tomto případě partnerkám, což je vnímáno jako "špatné" a když už to udělají, jak popisuje tento článek, tak je to vlastně taky "špatně". Jaký je vlastně správný postup a komu bych se měl tedy svěřovat, když ne tomu nejbližšímu?