Trauma, o kterém se nesmí mluvit. Co se děje s psychikou vojáků, když jde o všechno?

.

. Zdroj: Filip Andrejevic

O vojenských zálohách a odolnosti vojáku mluvila Zuzana Krajča s armádní psycholožkou Helenou Sovákovou.
2 Fotogalerie
Zuzana Krajča
Moje Psychologie
Diskuze (0)

Co se děje s lidskou psychikou v momentech, kdy jde skutečně o hodně? To je téma, které v novém dílu podcastu Moje psychologie řeší Zuzana Krajča s plk. Mgr. Helenou Sovákovou, jež dlouhá léta vedla Odbor operační psychologie Armády České republiky. Zkušená vojenská psycholožka, kterou k její profesi přivedl zájem o mezní situace, nabídla fascinující vhled do toho, jak odolnost vojáků nepředstavuje jen jejich individuální sílu, ale ovlivňuje i stabilitu celé naší společnosti.

Jak se vůbec vyrovnat se zkušenostmi, o kterých se z podstaty věci nesmí mluvit? Podle Heleny Sovákové je jedním z nejtěžších úkolů vytvořit bezpečný prostor pro lidi, kteří přežili události, o nichž nelze otevřeně hovořit někdy ani uvnitř samotné armády. Ticho sice může fungovat jako ochrana a projev loajality, ale zároveň hluboce izoluje.

Stále častěji se také objevuje téma takzvaného morálního zranění (moral injury). Jde o stav, kdy člověk jedná v rozporu se svým hodnotovým rámcem. Léčení pak neprobíhá přes zapomnění, ale naopak přes znovunalezení smyslu a osobní integrity.

Nová bitevní pole a neviditelná zátěž

Moderní technologie a drony zcela mění podobu boje i psychiky. Práce s drony sice vytváří odstup od přímého fyzického nebezpečí, ale vzdálenost neznamená menší psychickou zátěž. Naopak otevírá těžké otázky morální nejistoty. Když nepřítele nevidíte přímo, nemusí být vždy jasné, koho jste zasáhli. Nejde pak o klasický strach, ale dostavuje se stud, pocity viny a narušený obraz sebe sama.

Specifickou dynamiku zažívají také ženy v armádě. Často nesou dvojí tlak – výkonový i vztahový. Musí obstát v extrémně náročném prostředí a současně čelit očekáváním, která jejich mužští kolegové mnohdy vůbec nevnímají. Přes to všechno se ale v armádě budují silná bratrská pouta a ochota obětovat své bezpečí za tým, což je postaveno na sdílených zkušenostech a důvěře.

Proč je vyslovené slovo lepší než psaný text, když jde o trauma? Jaké tři konkrétní taktiky „kurzu přežití“ mohou dnešním mladým lidem pomoci najít pevnou půdu pod nohama ve světě, který působí temněji? A co by Helena Sováková jako první změnila v systému péče o vojáky? To a mnohem více se dozvíte v aktuálním dílu podcastu Moje psychologie s Helenou Sovákovou, který najdete na svých oblíbených podcastových platformách, na YouTube nebo ve videu níže.

Video placeholder
O vojenských zálohách a odolnosti vojáku mluvila Zuzana Krajča s armádní psycholožkou Helenou Sovákovou. • Adam Blaha/CNC

Zdroj: autorský článek

Začít diskuzi

Články z jiných titulů