Jak voní mateřské mléko nebo líná neděle? Tyto parfémy nepředstavují marnivost, ale osobitost
Libé vůně jsou základem aromaterapie, ale v každém případě byly a zůstanou zdrojem potěšení. Parfémy dnes slouží nejen jako odraz osobnosti včetně postoje k životu a temperamentu, ale také vyjadřují naši momentální náladu, priority, potřeby a jsou mnohdy jedním z velice osobitých doplňků jako šperky nebo kabelka.
Patříte k parfémovým nadšencům, nebo vám vůně neříkají vůbec nic a pokládáte je za zbytečnou marnivost stojící mnoho peněz? Pokud platí to druhé, možná vás překvapí, že historie parfémů je neoddělitelně spjata s vývojem civilizace i sociálních norem. Vonné látky se totiž využívají k nejrůznějším účelům už od nejstarších dob. Mají rituální, terapeutický i estetický přesah a v lidské existenci hrály důležitou roli. Stejně jako je tomu i dnes.
První vonné směsi vznikaly v Mezopotámii a starověkém Egyptě, kde se vůně pojily s rituály, vírou i mocí. Kněží používali kadidlo a myrhu při obřadech, šlechta si užívala koupele v esenciálních olejích. Ve starověkém Řecku a Římě se pak vonné esence dostaly do každodenního života. Řekové a Římané byli parfémy údajně doslova posedlí a nejrůznějšími oleji potírali i koně, psy nebo nábytek, aby vonělo celé jejich okolí. Spotřeba byla tak obrovská, že některá řecká města vydávala dokonce zákazy používání aromatických esencí, protože se radní obávali, že by byly spotřebovány všechny rostliny a květiny v okolí.
Čím byla společnost vyspělejší a náročnější, tím více využívala parfémy čistě pro estetické a zkrášlovací účely. Až do třicetileté války byly hlavním centrem krásy a kosmetiky Benátky. Po válce začala tuto funkci postupně přebírat Francie, která si vybudovala pověst parfémové velmoci a dodnes ji neztratila.
Také česká historie má v tomto směru co nabídnout. Rozkvět nastal už na dvoře Rudolfa II., kde alchymisté experimentovali s vonnými oleji. Skutečný rozmach však přišel na konci 19. století, kdy jména jako Karel Fragner nebo Emil Schicht defi novala zlatou éru první republiky. Fragner založil první moderní parfumerii a Schicht dal Čechům legendární mýdlo s jelenem i luxusní vůně. Na tuto tradici dnes navazují moderní české niche domy jako Pigmentarium nebo Kintsugi Perfumes, které kombinují řemeslnou poctivost s moderním designem. Parfém dnes neslouží jen k provonění těla; stal se součástí identity, nálady i osobního příběhu svého nositele.
Toaletní voda, parfém, extrakt
Když se řekne „parfém“, většina lidí si představí jednu obecnou kategorii. Trh nabízí několik typů v nejrůznějších koncentracích. Každá varianta nejenže voní trochu jinak, ale má i odlišnou cenu. Jakou verzi tedy zvolit? Rozdíly určuje koncentrace vonných složek:
• Extrait de parfum (parfémový extrakt): Představuje nejvyšší ligu. Obsahuje největší podíl parfémových olejů, a tudíž voní nejdéle. Stačí ho jen malé množství, proto se často prodává v malých fl akonech za výrazně vyšší cenu.
• Eau de parfum (parfémová voda): Zlatá střední cesta s dobrou výdrží.
• Eau de toilette (toaletní voda): Obsahuje nižší koncentraci olejů a vyžaduje častější aplikaci. Přesto má své výhody. Je skvělým spojencem hlavně v létě, zvláště pokud holdujete kořeněným vůním, ze kterých by vás v horku mohla rozbolet hlava.
Jak vybrat ten osudový
Parfém, který bude šampionem vašeho srdce, můžete hledat i celý život. Někdy je však lepší čekat, až k vám přijde sám, výběr toho osudového zkrátka není dobré uspěchat. Zároveň se u mnoha lidí potřeba určité vonné kombinace v průběhu života i vícekrát změní. Takže na to, že byste zvládli vybrat dokonalou vůni za jedno odpoledne, můžete rovnou zapomenout. Každý trochu komplexnější parfém se rozvíjí v několika vrstvách. První dojem bývá silný, ale prchavý a skutečný charakter vůně se ukáže až po čase.
A kde tedy při výběru začít? V první řadě si ujasněte, co vám voní a jakou emoci chcete s parfémem spojit. Milujete vůni upečeného koláče? V tom případě se poohlédněte po gurmánských parfémech. Milujete odér vymačkaného citronu? Pak zkuste svěží esence s mandarinkami nebo yuzu. Nebo se snad nedokážete nabažit vůně hořícího dřeva a palo santo zapalujete obden? Možná s vámi dokonale splynou dřevité a kožené vůně. Zkrátka a dobře, váš nos i mozek vám dávají neustále najevo, co je dělá šťastnými. Stačí je jen vyslechnout a následovat.
Pokud už víte, jakou cestou se chcete ubírat, vyrazte do parfumerie a nechte si poradit od odborníků. Svěřte se jim s vaším přáním, defi nujte, co vám voní, co naopak vůbec. Až budete mít vybráno, opravdu má smysl testovat parfém přímo na kůži, kde splyne s vaším přirozeným odérem, a vy tak dokážete mnohem přesněji vyhodnotit, zda se vám s novou vůní bude dařit dokonale koexistovat, nebo z toho naopak nebude vůbec nic. Papírky v parfumeriích používejte na samém začátku, kdy tápete a nevíte, co od jednotlivých flakonů očekávat. Jakmile ale zredukujete výběr na posledních pár vůní, je třeba aplikovat esenci přímo na pokožku. Nebojte se požádat o odstřik nebo vzorek a vezměte si čas na rozmyšlenou.
Myslete také na to, že parfémy nestačí testovat jen na zápěstí, ale také na krku. Je totiž možné, že něco, co na zápěstí voní, vám může v blízkosti hlavy způsobovat nevolnost či migrénu.
Biologie vs. tradice
Mnoho lidí stále rozlišuje parfémy podle genderu, aniž by tušili, že toto dělení je spíš marketingový trik než biologická nutnost. Ve skutečnosti naše nosy neudělují nálepky ve formě dámských a pánských odérů. Vůně funguje naprosto stejně na muže i ženy, a tudíž je každý fl akon v podstatě unisexový. Historicky se sice vytvořily stereotypy – dámské parfémy voní spíše květinově a sladce, pánské jsou převážně dřevité a kořeněné, aby působily silně a mužně –, ale moderní svět vůní už tyhle hranice dávno překročil. Důležité je jen to, jak se vůně nositeli líbí a jak vyjadřuje jeho osobnost nebo třeba momentální rozpoložení. A to je klíčové.
Zdroj: autorský článek
