České děti sahají po tvrdém alkoholu. Pití je pro ně nejlevnější psychiatr, ale i zabiják
Že máme v Česku k alkoholu vřelý vztah, bohužel dobře víme. Klidně nad tím ale mávneme rukou, protože je to přece „národní sport“. Jenže když se podíváme na ty nejmladší, je z toho spíš národní problém. A to pořádný. Nový průzkum České asociace streetwork ukázal drsnou realitu, ve které pro spoustu českých dětí není alkohol jen víkendová rebelie, ale dostupný lék na úzkost, stres a samotu.
Sociální pracovníci, kteří pracují s mládeží v klubech a na ulici, varují, že situace se zhoršuje. Z průzkumu, kterého se zúčastnilo 65 nízkoprahových zařízení pro děti a mládež z celé České republiky, vyplývá, že se u svých klientů do 17 let setkávají 3 ze 4 oslovených pracovníků s pravidelnou konzumací alkoholu. Alkohol pije téměř každé páté dítě ve věkové skupině do 15 let a na plné čáře u dětí vede tvrdý alkohol. Hned za ním následují sladké ochucené drinky.
Alkohol je u nás totiž velice snadno dostupný. Podle mezinárodních studií si pětina šestnáctiletých Čechů kupuje alkohol v obchodech nebo barech, a úplně běžně ve večerkách. Ani starší kamarádi nemají problém jim ho sehnat. Navíc je pití tak normalizované, že ho dospělí zlehčují i u dětí. Někdy jim dokonce alkohol sami nalijí. Existují i případy, kdy byl alkohol podávaný dětem přímo rodiči v hospodě, můžete se dočíst v tiskové zprávě.
Proč děti pijí?
Alarmující na celém průzkumu jsou i hluboké důvody, proč děti sahají po alkoholu. Alkohol pro ně funguje jako nejlevnější a nejrychlejší psychiatr. Jde o způsob, jak zvládnout psychické potíže, nefunkční rodinné zázemí, rozvody rodičů, šikanu nebo naopak totální nudu a absenci kroužků. Mezi klienty nízkoprahových center jsou také děti, které pijí kvůli náročné situaci doma, například po úmrtí rodiče nebo kvůli neustálým hádkám.
„Často se objevuje dlouhodobé pití jako způsob zvládání stresu, úzkosti, osamělosti nebo životních problémů. U části lidí se postupně zvyšuje tolerance k alkoholu, pití začíná zasahovat do školních povinností, vztahů či zdraví a objevují se potíže s kontrolou množství vypitého alkoholu,“ uvádí v průzkumu jedna ze sociálních služeb z Královéhradeckého kraje.
Následky přitom bývají fatální. Terénní pracovníci běžně řeší otravy, těžké úrazy, rvačky, vandalismus, nechtěná těhotenství i případy, kdy opilé dítě venku umrzlo. Situaci navíc komplikuje nový trend, kdy děti pití masivně kombinují s vapováním a nikotinovými sáčky, energetickými drinky, syntetickým kofeinem nebo marihuanou a novými syntetickými látkami (deriváty HHC), což může být v kombinaci s alkoholem smrtelně nebezpečné.
Přednášky a zákazy nezabírají
Klasické školní přednášky typu „drogy jsou špatné, áno“ jako ze satirického seriálu South Park mladí lidé okamžitě vypustí. Co tedy reálně funguje? Otevřený přístup bez předsudků a principy „Harm reduction“, tedy snižování rizik. Sociální pracovníci s dětmi mluví na rovinu, jako partneři. Používají například interaktivní brýle, které věrně simulují opilost, a řeší s nimi situace „tady a teď“. Když mladí lidé dostanou pravdivé informace místo strašení, dokážou rizika pochopit a sami začnou brzdit.
Alkohol je ale i přes dobré snahy terénních pracovníků hlavním rizikovým faktorem předčasné úmrtnosti a invalidity u osob ve věku 15–49 let a představuje 10 % všech úmrtí v této věkové skupině. Ve skupině 20–24 let je alkohol zodpovědný za 1 ze 4 úmrtí. Zatímco neustále řešíme nové syntetické drogy, ten nejméně nápadný zabiják nám v Česku legálně a tiše protéká mezi prsty přímo k dětem. Problém navíc spadá pod několik různých ministerstev, která spolu špatně komunikují, uvádí průzkum. Dokud se jako společnost nepřestaneme tvářit, že pití je normální, budeme u dětí dál marně řešit nebezpečné následky místo příčin.
